Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Doba a stále dostupnější možnosti domácího nahrávání přejí dílkům, které si sama vymyslí...
Jsou mezi námi stále ještě lidé, kteří se na sobě nebojí pracovat. V době všeobecné prokrastinace a nadávaní líných hub na všechny a všechno jim není hloupé namísto opileckých řečí konat...
Když v roce 2010 zrušili američtí powermetaloví KAMELOT domácí turné, oficiální zpráva zněla...
Můžeme se přít o tom, z jakého důvodu ASMODEUS nikdy nepronikli do širšího metalového povědomí, jak se to podařilo mnoha jejich souputníkům.
Žijeme bohužel v době, kdy nejdůležitější informací v recenzi bývá upozornění, které kapele je ta recenzovaná nejvíce podobná...
Jsou kapely, které určují směr a za nimi se táhnou zástupy epigonů, které na víceméně prošlapanou cestičku nastoupí v neošoupaných botkách a mohou hned začít pohodlně dupat v závěsu.
Mnoho bolavého prožila v posledních letech kapela kolem Nicka Van Dyka. Nebyl by to ale principál a hlavní tahoun REDEMPTION...
Pokud dnes už nějaká kapela přijde s akustickým provedením svých skladeb, můžete si být jisti, že to s tím zprofanovaným slůvkem „unplugged“ bude myslet vážně.
Ach, ta nostalgie! Všechny nás čas od času zachvátí touha po vzpomínání, dojímání se...
Jsou kapely, jejichž každý krok je předem propočítán na několik let dopředu. Při přípravě materiálu neriskují nedodělky nebo záplatování na poslední chvíli...
Pokolikáté už? Zřejmě po čtvrté, když počítáme i akustické zastavení s křesly, pohovkou a Anneke Van Giersbergen na pražské Chmelnici před čtyřmi lety.
Byla ještě zima, jaro ani jen nesměle nevystrčilo růžky, když nám do pražského klubu Roxy dorazila hodně zajímavá trojice.
PAIN OF SALVATION zvonil umíráček. Nemálo na tom, že hlavní persónu Daniela Gildenlöwa opustil i poslední člen klasické sestavy...
Doba šesti let se zdá býti optimální, aby Marek Eben nastřádal dostatek písniček, které pak s bratry a spol.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
GOLGOTHAN REMAINS trochu pročistili zvuk a zvýraznili ULCERATE vibes. Nové EP je pořád hodně agresivní a inspirace novozélandskou ikonou (tentokrát přichází na řadu jejich pozdní tvorba) slouží spíše jako vydatná poleva než jako zásadní konstrukční prvek.
