Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Doba a stále dostupnější možnosti domácího nahrávání přejí dílkům, které si sama vymyslí...
Jsou mezi námi stále ještě lidé, kteří se na sobě nebojí pracovat. V době všeobecné prokrastinace a nadávaní líných hub na všechny a všechno jim není hloupé namísto opileckých řečí konat...
Když v roce 2010 zrušili američtí powermetaloví KAMELOT domácí turné, oficiální zpráva zněla...
Můžeme se přít o tom, z jakého důvodu ASMODEUS nikdy nepronikli do širšího metalového povědomí, jak se to podařilo mnoha jejich souputníkům.
Žijeme bohužel v době, kdy nejdůležitější informací v recenzi bývá upozornění, které kapele je ta recenzovaná nejvíce podobná...
Jsou kapely, které určují směr a za nimi se táhnou zástupy epigonů, které na víceméně prošlapanou cestičku nastoupí v neošoupaných botkách a mohou hned začít pohodlně dupat v závěsu.
Mnoho bolavého prožila v posledních letech kapela kolem Nicka Van Dyka. Nebyl by to ale principál a hlavní tahoun REDEMPTION...
Pokud dnes už nějaká kapela přijde s akustickým provedením svých skladeb, můžete si být jisti, že to s tím zprofanovaným slůvkem „unplugged“ bude myslet vážně.
Ach, ta nostalgie! Všechny nás čas od času zachvátí touha po vzpomínání, dojímání se...
Jsou kapely, jejichž každý krok je předem propočítán na několik let dopředu. Při přípravě materiálu neriskují nedodělky nebo záplatování na poslední chvíli...
Pokolikáté už? Zřejmě po čtvrté, když počítáme i akustické zastavení s křesly, pohovkou a Anneke Van Giersbergen na pražské Chmelnici před čtyřmi lety.
Byla ještě zima, jaro ani jen nesměle nevystrčilo růžky, když nám do pražského klubu Roxy dorazila hodně zajímavá trojice.
PAIN OF SALVATION zvonil umíráček. Nemálo na tom, že hlavní persónu Daniela Gildenlöwa opustil i poslední člen klasické sestavy...
Doba šesti let se zdá býti optimální, aby Marek Eben nastřádal dostatek písniček, které pak s bratry a spol.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.
