Ian McEwan - CIZINCI VE MĚSTĚ
Novela Iana McEwana z roku 1981 na velmi malém prostoru líčí dusný a traumatický příběh páru turistů, který se v anonymním městě setká s jižansky pohostinným domorodcem Robertem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Novela Iana McEwana z roku 1981 na velmi malém prostoru líčí dusný a traumatický příběh páru turistů, který se v anonymním městě setká s jižansky pohostinným domorodcem Robertem.
Ve svém „domáckém“ Belvederu se Gustav Klimt dočkal krom stálé expozice i speciální výstavy věnované Kunstschau 1908. Skupina umělců odštěpivších se od secesního hnutí prezentovala ve Vídni roku 1908 svou představu o tzv.
Vídeň žije Van Goghem. Reprezentativní průřez tvorbou francouzského mistra sytých barev a expresivních krajin láká do výstavní síně Albertina neskutečné davy turistů a bohužel nelze než olitovat...
Hele, Michale (budu ti tykat, ty ke mně ve svojí nový knize taky promlouváš jako ke kámošovi vod piva, tak co bych se žinýroval, viď?), já mám s tim Románem pro muže problém.
Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky, hrdliččin zval ku lásce hlas... A tak dále. Pokud existuje v české poezii nějaký mainstream, první zpěv „Máje“ Karla Hynka Máchy je jeho nejlepším příkladem.
Můj vztah k britským supernovám COLDPLAY je poměrně dlouhý a indiferentní. Ačkoli jsem si každé jejich album poslechl s chutí, tak navzdory několika písním mě tahle kapela vždy míjela jako nablýskaný rychlík do neony nasvícených měst...
Ve filmech se James Bond těší dobrému a trvalému zdraví, neboť každých několik let prodělá plastiku a omlazovací kůru. Není se proto co divit, že po více než třiceti letech aktivní služby si klidně může dovolit začít znovu s plnou parádou.
Henry Jones Junior – učitel na půl úvazku, dobrodruh na celý. A mimochodem jedna z klíčových postav západní popkultury. 19 let si dával šlofíčka, stárl a hledal dobrodružství...
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.