FLOGGING MOLLY - Float
Slečna Molly nemá ve zvyku spěchat. Na svůj další taneček si klidně počká čtyři roky, posedí v mlžné cloně dýmu a v nakyslém odéru piva... Obhlíží pozorným zrakem taneční kreace svých vrstevníků...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Henry Jones Junior – učitel na půl úvazku, dobrodruh na celý. A mimochodem jedna z klíčových postav západní popkultury. 19 let si dával šlofíčka, stárl a hledal dobrodružství...
Paul Thomas Anderson natočil strhující portrét muže, pro kterého se ropa stala takovou posedlostí, že v ní přeměnil svou duši. Sondu do času, kdy se ve vyprahlých pláních amerického jihu rodilo černé svědomí moderní doby...
Muž, jehož hlas a kytara psaly hudební dějiny, se loni vrátil ke 30 let staré minulosti a tak trochu příznačně v souladu s trendem „hledačství kořenů“ oprášil titul svojí desky „Chrome Dreams“...
Dětská msta, která dokáže zničit životy druhých. Zajímavý milostný trojúhelník, v němž se mezi dvěma dospělými zrodí láska a v srdci jedné dospívající záludná pomsta z nevědomosti...
Jak se pozná tvůrčí pohoda? U Wese Andersona snadno, protože první výtečný a inteligentní vtip uvidíte v kině hned v úvodu. Předsazenou část 1 „Darjeelingu s ručením omezeným“ obstarává samostatný kraťas „Hotel Chevalier“...
Katastrofické filmy jsou zosobněním lidské touhy hledět do srdce temnoty. Být při tom, prožít si katastrofu bezpečně izolován okem kamery i hrdinskými reprezentanty lidstva ve světě za zrcadlem.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.