IN EXTREMO - Mein Rasend Herz
Obal alba „Mein Rasend Herz“ by snad mohl evokovat, že se starobylý koráb IN EXTREMO ocitl v jícnu bouře, která s ním cloumá a žene jej vstříc skaliskům neprobádaných zemí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na úvod recenze sluší se umístiti něco, co chytne ctěné čtenáře za oko. V zámoří tomu říkají „eyecatcher“. Zkusím, třeba tohle: Spielbergova „Válka světů“ je nejpůsobivějším katastrofickým filmem...
Popravdě, když ČECHOMOR vyhlásili slavné Krušovice tour po velkých halách naší vlasti, neměl jsem zájem. Nemám rád ani to pivo, ani ty haly, kam lidovkami prodchnutá muzika patří asi jako jazz na house party.
Klokánci VANISHING POINT brázdí širé pláně australské od roku 1997 a produkují na poměry jižního kontinentu poměrně nezvyklý žánr – heavy/speed metal s drobnou špetičkou power metalové techniky.
Existence DREAM THEATER po vydání fenomenálního opusu „Scenes From Memory“ je jeden velký otazník. Což o to, „Six Degrees Of Inner Turbulence“ ještě určitou stagnaci a místy přehnaný formalismus ustála jako malý otazníček...
Praha, 1929. Soukromý detektiv Gus McPherson, zkrachovalý umělec a permanentní cestovatel, je na stopě pětinásobné brutální vraždy. Obětmi jsou výhradně prostitutky a ochota místních ouřadů vyšetřit vraždy není nijak oslnivá.
HAIL SATAN! Naprosto zásadní nahrávka, která nesmí žádnému fanouškovy toho pravýho blacku chybět ve sbírce. Tahle smečka severských vlků produkuje nefalšovaný mrazivý inferno při kterým se nejrači projíždím po sjezdovce na svejch ližích značky Fišer (edice 666).
Čtyři roky poté, co kultovní world music kutálka NO SMOKING ORCHESTRA rozpoutala své divoké Unza Unza hody, přišel čas na další živelnou kalbu pod taktovkou Emira Kusturici a jeho bandu.
Tohle je celkem změna. THORIUM se na stará kolena více přiklonili ke švédskému zvuku a přístupnější melodice. "The Bastard" je nejvíce hitová kolekce jejich kariéry poměrně silně připomínající kapely typu PAGANIZER a zejména EYE OF PURGATORY. Nečekané.
Tuomas Holopainen už se dávno vidí jako skladatel vážné hudby s rádoby geniální orchestraci, takže co jiného by vytvořil než příliš melancholické, unavené a nízkoenergetické dílo, že i Lord K. Philipson by se po letech vyřádil.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.