RIVERSIDE - Out Of Myself
Na podzim roku 2001 se na své první zkoušce sešla čtveřice zkušených hudebníků, kteří svými předchozími hudebními zkušenostmi pokrývají široké pole od death metalových rumišť až po progresivní scenérie.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na podzim roku 2001 se na své první zkoušce sešla čtveřice zkušených hudebníků, kteří svými předchozími hudebními zkušenostmi pokrývají široké pole od death metalových rumišť až po progresivní scenérie.
Silenti patří neodmyslitelně k základním kamenům moravské post-doomové školy. Svým debutem „Iron“ se etablovali na scéně jako silně pocitové a slovanskými ozvuky načichlé doomové těleso...
Gothenburgské seskupení DARK TRANQUILLITY se za léta na death metalových kolbištích vypracovalo na samý vrchol severské scény, smrtonosný palcát vyměnilo za melodický rapír a minulým albem udělalo elegantní touché svým věrným fanouškům.
Kontinuita. Tradice. Moderna. Inspirace... Všechny tyto atributy zdobí novou desku vyškovských podivínů DARK GAMBALLE, která je pro mne naprosto bez debat zhmotněnou superstar na kolbišti moderní tvrdé muziky v ČR.
Ono se už na poli dobrodružných filmů nedá nic osvětového vynalézt, vždyť téměř všechny snímky, které zaplavují kina, vaří z totožného konceptu a z totožných klišé… A pak jsou tady zářné výjimky...
Progresivní matadoři DREAM THEATER prožívají v poslední pětiletce mocný nárůst výroby a zjevně i mocný nárůst spotřeby, jak jinak si vysvětlit kobercové bombardování trhu tituly s dobře známým logem?
Ještě donedávna byl Martin Němec (ročník 1957) znám především coby rockový hudebník – klávesák a skladatel legendárního PRECEDENSu – dnes však již „renesančno“ jeho talentu propuká naplno ve všech směrech.
Elfové z italských hvozdů vytančili na scénu poměrně elegantně... rozkřepčený folk metal z prvotiny „Heathenreel“ vlekl na zádech snahu po epické vznosnosti krefeldských slepců a též neslaný nemastný vokál páně Damnagorase...
Ano, eintopf to je. Ovšem chuti vyvážené ve všech ohledech. S touto objednávkou dopředu víte, co dostáváte. Žádné tajuplné a nevyzkoušené chutě. Německé trio si ten svůj metalový tradicionalismus hýčká a nic nepředstírá. Navíc ten zvuk se opravdu povedl.
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?