Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pouť k vytoužené MetropoliNosferatu byl velkým pokrokem hudebním a kolem Petra Štěpána se definitivně zformovala gloriola mystické bytosti, která má klíč k tajemství astrálních sfér i tajuplným rasám...
Šumperská šestice DYING PASSION se letos hlásí s pozoruhodným (ve své historii druhým) příspěvkem do kánonu české doomové školy. Záměrně říkám doomové a nikoli doom rockové...
PrologZrodí se rasa noci,až slunce vyhasnou.(Vampire Woodoo)Stáli jste někdy uprostřed noci, sevřeni lůnem lesů, uvězněni v bázlivé kobce vlastní nicotnosti?
Autentického folk metalu není nikdy dost a tak by pravý Slovan nikdy neměl zhrdnout dílem svého bratra, i když je to bratr Rus, na nějž nemáme příliš dobrých vzpomínek.
Pro návštěvníky živých vystoupení kapely SIX DEGREES OF SEPARATION asi nebude velkým překvapením, když vydání debutu Moon 2002 Nocturnal Breed nazvu zaznamenání hodnou událostí.
První a nepostradatelná otázka: zkus prozradit něco málo z historie kapely, veselé historky jsou vítány. Úplně od začátku? No, všechno se začalo odvíjet někdy v lednu roku 2000...
Tobias Sammet by mohl svůj životopis otitulovat „kterak jsem fanoušky metalu naučil mít rád operu“. Vlastně to tak nějak skutečně bylo - pravda, opera je to metalová a namísto vytí obtloustlých jižanských tenorů ji zdobí slavičí trilky těch nejvybranějších kovových hrdel planety...
Sladká metalová Francie skrývá zřejmě mnohem více, než si nezasvěcené oko připouští. Scéna, pro mnohé redukovaná na kapely MISANTHROPE a ANOREXIA NERVOSA...
Moje doomové střívko je v posledních týdnech jako v ráji. Nejprve lahodný hlt Smutné harmonie a teď tahle temně melancholická štamprdle z palírny DISSOLVING OF PRODIGY.
Ještě teď mám v živé paměti, jak jsem si s předchozí erupcí Smutné harmonie natloukl frňák. Podivná cívečka Elektrula proplula kolem mne nepochopena a SAD HARMONY jsem si zaškrtl jako kapelu dozajista kvalitní...
Bombastická speed metalová úderka FREEDOM CALL si poprvé připsala zářez na pažbu v roce 1999, kdy se jejich debut „Stairway To Fairyland“ dočkal velmi slušného aplauzu „proklatě rychlého národa“.
"Náš svět je křehký... A my v něm nejsme..." Takové poselství nám smrtelným nádobám hnisu, hříchu a puchu zasílají kybernetičtí šílenci, vystupující po záhadnou nálepkou .
IN FLAMES – milovaní i nenávidění. Zatracovaní i vyzdvihovaní. Z celé göteborgské scény to dotáhli nejdál (alespoň co se komerčních hledisek týče) – a jejich cesta k hvězdným výšinám stále pokračuje.
Germánská družina SUIDAKRA si sbalila svých pět mečů a vytáhla směr Calais. Poté přeplavila kanál LaManche a propast několika tisíciletí, aby stanula na půdě starobylého Avalonu...
Zajímavý sci-fi koncept lidstva v simulaci, kde se ve sluneční soustavě zjevují nové planety. Zhudebnění tedy odpovídá tématu, drsný tech death metal tak nese i značnou dramatičnost a výbušné riffy jakoby simulují vesmírné katastrofy. Dost se to povedlo.
Ano, eintopf to je. Ovšem chuti vyvážené ve všech ohledech. S touto objednávkou dopředu víte, co dostáváte. Žádné tajuplné a nevyzkoušené chutě. Německé trio si ten svůj metalový tradicionalismus hýčká a nic nepředstírá. Navíc ten zvuk se opravdu povedl.
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
