FREEDOM CALL - Eternity
Bombastická speed metalová úderka FREEDOM CALL si poprvé připsala zářez na pažbu v roce 1999, kdy se jejich debut „Stairway To Fairyland“ dočkal velmi slušného aplauzu „proklatě rychlého národa“.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
IN FLAMES – milovaní i nenávidění. Zatracovaní i vyzdvihovaní. Z celé göteborgské scény to dotáhli nejdál (alespoň co se komerčních hledisek týče) – a jejich cesta k hvězdným výšinám stále pokračuje.
Pár dní před tím, než na Brumlovce rozvine své „meditativno“ jeho svátost Dalajláma, konala se na témže místě duchovní seance poněkud jiného charakteru.
Hudebnímu posluchačstvu bylo záhy souzeno pochopit, proč se toto Divadlo zove snové. To, o čem mnozí ani nesnili, dovedlo virtuózní a vizionářské těleso předvést v dokonale ucelených tvarech; vždy dokázalo spojit extraordinérní instrumentální výzbroj s parádním kompozičním talentem.
Tak toto mi SKYCLAD robit němjali! Samozřejmě, bez přehnaných nadějí jsem vzhlížel k tomu, co folk metalová legenda stvoří bez svojí duše a hlasu – geniálního textaře a charismatického pěvce i persóny Martina Walkyiera.
Byl nejopěvovanějším skotským hrdinou, oblíbencem krále, vůdcem šlechty. Byl obávaným válečníkem a mužem s pověstí čestného a oddaného rytíře. Jenže každý člověk s sebou vláčí břímě temných sil...
Panenko Marjá skočická, už jsou tady zase!!!! Banda totálních magorů, schizofreniků, náměsíčníků, válečníků, ochlastů a čert ví jaké ještě havěti k tomu se lačně vrhá na posluchačskou kořist!
Scénu za humny naší republiky se nevyplácí podceňovat, o tom snad na téhle stránce nemá cenu sepisovat elaboráty. Ze zásilky demáčů, které jsem jednoho rána nalezl ve své poštovní urně jsem ihned a velmi chutě vylovil kotouček se sympatickým eroticko-lyrizujícím vyobrazením velebného hvozdu...
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.