IRON MAIDEN - Rock In Rio
Železná panna bilancuje další ze svých triumfálních období. Na jeho začátku stála staronová sestava obestřena nejrůznějšími pochybami – nechtějí si metaloví senioři přivydělat do penze?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Napálím to hezky zostra – FALCONER natočili nejen výtečné heavy metalové album, ale navíc album originální. Pokud vám to po převažující průtrží žluklých odvarů a velkohubých vykradaček zní jako oxymóron...
Je naprosto jasné, že brilantní živák Closure byl skutečně zavíračkou druhdy doom metalového kvelbu. THEATRE OF TRAGEDY se zamilovali do čirého elektronického ruchu a na albu Musique plnohodnotně předvedli...
Hledejte na severním nebi černou stálici a naleznete IMMORTAL. Tento norský zimní klenot patří do „post-bathoriovské“ vlny nordického black metalu a narozdíl od mnohých kolegů se s obdivuhodnou vytrvalostí udržuje na vrcholu popularity.
Nová německá trash / deathová generace je vskutku neúnavná. S gustem vampýru se zahryzla do krevního oběhu veličin z rodu SLAYER a KREATOR, jako doplňková strava posloužila vzedmutá vlna severského melodického deathu göteborgské provenience a bylo zaděláno na pěkný bůgr.
Jména Günther Theys a Jan „Örrki“ Yrlund jsou do metalových análů nesmazatelně vryta pod hlavičkou středověkých černokněžníků ANCIENT RITES, s nimiž se i v roce minulém postarali o pěkný povyk svým doposud nejvyzrálejším počinem Dim Carcosa.
Druhá deska šíleného multiinstrumentalisty Christiana Ludvigssona má daleko do debutu "Machinery Of Night". Jednak se zde recykluje, ale hlavně je to až příliš překombinované a nesourodé. Extravagance tu pohltila kreativitu a zbyl poněkud nesourodý guláš.
Do týhle marškumpačky rukuju s nadšením. Velká válka mě fascinuje od dětství a hejtman Noise vede svou družinu do ohně bitvy plné špičkového melodického deathu a blacku. A jde do toho prsama. Hitovější to být nemůže. Válka je vůl by BDM RAMMSTEIN!
Tohle je celkem změna. THORIUM se na stará kolena více přiklonili ke švédskému zvuku a přístupnější melodice. "The Bastard" je nejvíce hitová kolekce jejich kariéry poměrně silně připomínající kapely typu PAGANIZER a zejména EYE OF PURGATORY. Nečekané.
Tuomas Holopainen už se dávno vidí jako skladatel vážné hudby s rádoby geniální orchestraci, takže co jiného by vytvořil než příliš melancholické, unavené a nízkoenergetické dílo, že i Lord K. Philipson by se po letech vyřádil.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.