GODGORY - Way Beyond
Bratrské duo Matte a Erik Anderssonovi umějí i zahnívající smrtku ověsit kvítím. Pravda, kvítím hřbitovním, ale že tyhle funebrální výhonky voní stejně omamně...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dělám kravál, tudíž jsem - filozofie anglických deatherů Benediction v kostce. Jak prosté! Darren Brookes sepsal kytici úderných riffů, Andy Sneap je svojí tradičně pikantní produkční bruskou naostřil a Organizovaný chaos mohl zvesela propuknout.
Křečovitě se svíjet v plamené výhni a řvát až i nebe zapláče. Tančit poslední waltz s rohatým. Plavat v řece temné beznaděje. Projít metalové peklo. Nezávadná nálepka “progresivní epický metal” ani zbla nevystihuje...
Finská speedová omladina narukovala na scénu věru velmi razantně a solidně se etablovala povedenou prvotinou Ecliptica. Nic novátorského, pouze 24 - karátový speed metal s pořádnou dávkou jinošské mízy.
Hoj, duchové hvozdů, juž vás slyším výti v korunách stromů... A mezi kmeny staletými duní roh a zní volání - TRÓLLÉCH!!! Duše zmučená pravidelným klokotem civilizačních soukolí se ráda uchyluje do lůna matky přírody.
Supreme Majesty jsou ze Švédska (odkud odjinud také) a hrají melodický speed metal (co jiného také, že). Nálepka na přebalu jejich debutního CD praví “STRATOVARIUS meets EDGUY” a já pravím kurvadrát!
Druhá deska šíleného multiinstrumentalisty Christiana Ludvigssona má daleko do debutu "Machinery Of Night". Jednak se zde recykluje, ale hlavně je to až příliš překombinované a nesourodé. Extravagance tu pohltila kreativitu a zbyl poněkud nesourodý guláš.
Do týhle marškumpačky rukuju s nadšením. Velká válka mě fascinuje od dětství a hejtman Noise vede svou družinu do ohně bitvy plné špičkového melodického deathu a blacku. A jde do toho prsama. Hitovější to být nemůže. Válka je vůl by BDM RAMMSTEIN!
Tohle je celkem změna. THORIUM se na stará kolena více přiklonili ke švédskému zvuku a přístupnější melodice. "The Bastard" je nejvíce hitová kolekce jejich kariéry poměrně silně připomínající kapely typu PAGANIZER a zejména EYE OF PURGATORY. Nečekané.
Tuomas Holopainen už se dávno vidí jako skladatel vážné hudby s rádoby geniální orchestraci, takže co jiného by vytvořil než příliš melancholické, unavené a nízkoenergetické dílo, že i Lord K. Philipson by se po letech vyřádil.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.