Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Supreme Majesty jsou ze Švédska (odkud odjinud také) a hrají melodický speed metal (co jiného také, že). Nálepka na přebalu jejich debutního CD praví “STRATOVARIUS meets EDGUY” a já pravím kurvadrát!
Erik Rutan vyhlásil válku metalovému konzervativismu! Už samotná zpráva, že kytarista legendy legend - amerických deatherů Morbid Angel - chystá novou kapelu...
Tak takový masakrózní deathový kanál jsem od Six Feet Under (bláhově) nečekal. Ale což, leccos už napovídá jméno Steve Swanson (ex - Massacre), který po albu Warpath převzal na svoje bedra hlavního jetečního mistra od Allana Westa (Obituary).
Živáček norských Theatre Of Tragedy si do kritického zápisníčku markýruji coby překvapení příjemného rázu. První kontakt se zajímavou produkcí tohoto seskupení se pro mne osobně udál po vydání alba Velvet Darkness They Fear...
Již teď si bez zachvění ruky troufám tvrdit, že tenhle hluboký zářez na té naší slovanské lípě zůstane v tomto roce nepřekonán! Brána do času totiž stojí úplně mimo veškeré převažující směry české metalové scény...
Jidášové se hazardování nebojí... Demolition je totiž vším možným, jen ne sázkou na jistotu, pevnou jako britská ocel. Budu - li plně upřímný, Halfordův pokus vstoupit znovu do téže řeky a přesvědčovat všechny kolem...
No, tak nám americká banda Savatage prochází dalším těžkým testem odvahy a kvalit. Jen co od prahu zmizel stín zubaté a smrti jednoho z pilířů - Chrise Olivy - to zase začíná bublat a vřít.
Proklínaní synové tisíce jezer se opět vracejí mezi nás smrtelné s další náloží. A těm, kteří v bláhových nadějích sochali oslavné pomníky pro návrat doom metalových časů z alba Tales From The Thousand Tales...
Příjemná překvapení české provenience kvituji dvojnásob radostně! O kapele Science Fiction jsem slýchával samé dobré a jejich třetí album I. N. R. I. je jen potvrzením pochvalných ód.
Speed metalové elysium se shromáždilo pod zástavou horkého mládí a zformovalo svou vizi metalové opery. Sám pan kapelník - Tobias Sammet, zpěvák a skladatel kapely Edguy - vše vymyslel...
Čtvrtý kotouč bandy Eidolon se tváří zajímavě nejen tím, že jeho autoři pocházejí ze země hokejek, losů a javorů (správná odpověď: Kanada), ale i velmi interesantním a podmračeným obalem.
Vlámští mistři pod praporem černých legionů se vracejí zpět a jejich evropská otčina je vítá otevřenou náručí a bojovnými chóry. Album Dim Carcosa se odívá do snad nejkrásnějšího a nejatmosferičtějšího obalu...
K soše Cradle Of Filth se v posledních měsících sesypaly utěšené hromady slov... Aby také ne - vampíří orchestr stačil nahrát řadové album Midian, roztočit DVD a film (Cradle Of Fear)...
Tak si říkám, jestli Judas Priest přeci jen neměli namísto Owense přijmout do svých řad Ralfa Scheeperse. Tenhle německý klacek s novou vizáží alá specnaz a osvědčeným C4 v hrdle se totiž rozhodl legendě pořádně podupat paty.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
