RAGE - Welcome To The Other Side
Rage vstali z mrtvých! Po časech orchestrálních berserků a postupného odcizování se, po časech totálního rozkolu a uhnívaní, je banda kolem Peavyho Wagnera zpět a řekl bych...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Opancéřovaná brigáda německých rockových (?!) šamanů až podezřele bere za srdéčka i jevy méně zmužilé. Pravda, ksichtí se nám, chlapci, moc pěkně, ale za nechutnými fotkami v bookletu spíše než ocelové chasníky z Němec hledejme pečlivý kalkul a sázku na image.
S názvy alb si severský all - star band hlavu nedělá. Po poněkud neuchopitelném Spiritual Black Dimensions (a to i po stránce muzikální) otituloval svůj nový nosič totálně nepochopitelnou lexikální slátaninou.
A hrome, pohleďme, jak ďábelsky disponované bardy má Ježíš Kristus!O Jacob´s Dream se v časech vydání debutového alba šuškalo jako o jedné z největších nadějí a talentů amerického power metalu - no...
Italskou speedmetalovou smečku poznáte na sto honů... Texty, potažmo názvy alb, se jen hemží slovem “Divine” ve všech možných odrůdách, zpěvák má obvykle značně podivný přízvuk a hlavně - hudba je plná vzletného patosu a instrumentálních tyrád.
Z předchozího alba jednoho ze základních kamenů doom metalu jsem nebyl odvázaný ani co by se za oprátku vešlo. Tuším, že jsem nebyl sám... Paradise Lost ušli od doby svého vzniku zatraceně dlouhou a bolestnou pouť - přes pronikavé podzemácké kořínky...
Druhá deska šíleného multiinstrumentalisty Christiana Ludvigssona má daleko do debutu "Machinery Of Night". Jednak se zde recykluje, ale hlavně je to až příliš překombinované a nesourodé. Extravagance tu pohltila kreativitu a zbyl poněkud nesourodý guláš.
Do týhle marškumpačky rukuju s nadšením. Velká válka mě fascinuje od dětství a hejtman Noise vede svou družinu do ohně bitvy plné špičkového melodického deathu a blacku. A jde do toho prsama. Hitovější to být nemůže. Válka je vůl by BDM RAMMSTEIN!
Tohle je celkem změna. THORIUM se na stará kolena více přiklonili ke švédskému zvuku a přístupnější melodice. "The Bastard" je nejvíce hitová kolekce jejich kariéry poměrně silně připomínající kapely typu PAGANIZER a zejména EYE OF PURGATORY. Nečekané.
Tuomas Holopainen už se dávno vidí jako skladatel vážné hudby s rádoby geniální orchestraci, takže co jiného by vytvořil než příliš melancholické, unavené a nízkoenergetické dílo, že i Lord K. Philipson by se po letech vyřádil.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.