KINGCROW - Eidos
Bez mučení přiznávám, že tvorba progerů KINGCROW mě dosud naprosto míjela, ačkoli je kapela postavená kolem dvojice bratrů Carafollových na scéně už od 90.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ve včelách se jeden nevyzná, správně filozofoval Medvídek Pů a já bych k tomu jen dodal, že jeden se občas nevyzná ani ve vlastním vkusu. Ač britské symfo-komando DAMNATION ANGELS reálně nabízí cosi jako slabikář power metalových klišé obtažených sytými orchestrálními barvami...
Třetí deska australských progerů CHAOS DIVINE zastihuje (nebeské) těleso z Perthu v dosud nejlepší formě. Zatímco debut "Avalon" (2010) prezentoval kapelu jako poměrně mechanický úkaz na pomezí melodického death metalu a prog metalu...
Když jsem se před několika dny rozplýval nad konzistencí ENSLAVED, na mysl mi přišla další kapela, která na sklonku milénia ztělesňovala odvahu zkoumat nová žánrová teritoria a posouvat svoje vyjadřovací prostředky překvapivým směrem - portugalští MOONSPELL.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.