MEGADETH - Peace Sells... But Who's Buying?
Když se řekne METALLICA, vybaví se opravdu velké spoustě lidí spousta věcí – většině z nich „nafing els meddrs“, pro někoho jde o synonymum k výrazu „brutální náhul“...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Roger Waters v Praze je velmi ojedinělý jev. Alespoň mi to tak připadalo při jeho návštěvě začátkem druhého tisíciletí. Bývalý „floyd“ přece jen není z těch nejčinorodějších a vzhledem k jeho věku už mu to ani nikdo nemůže vyčítat.
Dílo Francisca Goyi by mělo být známo minimálně posluchačům temnějších odnoží metalové hudby. Malby tohoto kontroverzního španělského umělce zdobí nejeden dobový relikt od monstrózních stropů kaplí až po obaly desek metalových kapel osmé dekády minulého století.
Psaní recenze na album „A Matter Of Life And Death“ je dnes už asi nošením dříví do lesa. Beztak si ho všichni zuřiví „downloadeři“ stáhli týden před vydáním z internetu a všichni ostatní točí od následujícího pondělí placku v přehrávači...
Časy se mění. Změnil se i pohled Bruce Dickinsona neschopného si na začátku devadesátých let najít v metalu, potažmo v IRON MAIDEN, něco pozitivního. Experimenty s rockem a grungem přece jen pominuly.
Koukám, že tahle věcička nám trochu zapadla. Či jí snad Lord Manatar, který mi s potěšením krade všechno, co z RHAPSODY vypadne, neuznal hodnou své cti?
SEPULTURA – IN FLAMES, IN FLAMES – SEPULTURA. Dvě velká loga u nichž na první pohled nebylo znát, kdo je víc. A pod nimi „malý“ Shindy. Vše navíc podtrhovala adresa nuselské basketové Folimanky...
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.