BLACK LABEL SOCIETY - Mafia
Musel jsem se smát, když jsem nedávno viděl u kolegů z Marastu v novinkách velkolepě vypadajícího Zakka Wyldea, bok po bohu s jistým Alexi Laihem a nějakým kytarovým cmrndalem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hle! Vizte! Tatík Ozzy nám po delší přestávce slétl z rockového Olympu, aby nám nadělil… další best of ?! Ne, neděste se. I já si myslím, že výběrů z jeho stáje bylo za posledních deset let už dost a nejspíš bych o tuhle krabičku ani okem nezavadil...
Vážení milí čitatelé. Jakožto redakční psycholog (pozn. autora - Jak vidíte, psychologie není jen progresivním výdobytkem skupiny METALLICA, nýbrž dobovou nutností a nedělitelnou součástí metalu jako takového a stejně tak i jeho periodik.
Ták a máme to tu komplet. Alexi a jeho opilecká smečka vrací úder aneb village holocaust z Finska propukl. Ale oni se za to ani moc nestydí. Vždyť i název KYLÄHULLUT by se dal z finštiny přeložit doslova jako „vidláci“...
A je to tady. Mnou patrně nejvíc očekávaná deska z českých luků a hájů dorazila pod recenzentskou sekyru. Nijak se netajím s tím, že mě česká scéna skoro vůbec nezajímá a kapel stojících za poslech pro moji maličkost je…skoro žádná.
Tak jsem tomu přece neutekl. Můj vztah k IRON MAIDEN je asi v okolí všeobecně známý. Fakt, že britskou úderku řadím v rockové historii až na první místo a neustále se k ní vracím nebude pro nikoho patrně velkým překvápkem.
Tak takhle to dopadá, když dojde skupince Finů náhle pitivo. Náhle, tedy dřív než je síla libého moku stačí sklátit pod stůl. V návalu nudy se pak začnou ploužit po místnosti (typicky po zkušebně) směrem ke svým nástrojům a než dorazí další zásoby...
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.