CHARON - Songs For The Sinners
Finská kapela pojmenovaná po slavném podsvětním převozníkovi se dosud na stránkách Metalopolis neobjevila. Jako jeden z lidí, kteří mají v oblibě hudební proud...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jsou období, kdy se v programu kin hledá velmi obtížně a tehdy je pomalu lepší strávit večery jiným způsobem. Zrovna letošní zima je na nabídku filmů značně chabá a nechce-li člověk cestovat až na daleký Žižkov za nějakou klasikou a raději se z pohodlnosti vypraví do nedalekého multikina...
Nejnovější deska německé kapely DIE HAPPY se svým vzhledem, zvukem a hudebním obsahem snaží přiblížit co nejvíce svému názvu. Tendence navrátit se k syrovějším kořenům (nebo se odpíchnout pro budoucnost s novým image) je patrná...
Co asi tak může znamenat název „Keeper Of The Seven Keys - The Legacy“? Logicky vzato máme na stole jen dvě alternativy. Ta první zní: Kapelu, respektive její tvůrčí mozky...
Letos na podzim vydávají GAMMA RAY nové album, vyrážejí na turné a první koncerty si naplánovali do Čech a na Slovensko. Kapelu Kaie Hansena jsme již měli u nás možnost vidět několikrát...
Asi mi není pomoci, už léta vzdoruji dobře míněným radám redakčních kolegů, a i přes jejich upřímnou snahu o nápravu mého vkusu, se pokaždé zaraduji z nového alba hudebního odvětví zastupovaného zde recenzovanou skupinou.
Venku nastala půlnoc a na nebi září úplněk. Noc pro vlkodlaky jako stvořená. Kdo by si snad myslel, že tito dravci běhají po lesích pouze za doprovodu a bušení černého kovu nebo gothického kvílení...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.