W.A.S.P. - The Neon God: Part 1 – The Rise
Blackiemu Lawlessovi se po letech zachtělo natočit koncepční album. Dokonce se mu zachtělo natočit rockovou operu. Vlastně o tom mluvil již při vydání předchozího alba.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Holandská gothic metalová skupina AFTER FOREVER přichází se svým třetím albem „Invisible Circles“. Nicméně za svou nepříliš dlouhou existenci stihli mimo plnohodnotné fošny vydat i slušné množství mini-CD a singlů.
Je-li v Norsku skutečně výrazná osobnost temnější goth metalové scény, je to Morten Veland. V jeho pojetí tento hudební směr dosáhl dalších rozměrů a zcela se tak vymanil ze stínu slavnějších THEATRE OF TRAGEDY.
„Drama“ je nový počin již zaběhnuté švédské gothic rockové party BESEECH. Po skandinávských klubech se pohybují již pěknou řádku let, ale k uším širší veřejnosti se dostali až díky albu předposlednímu – „Souls Highway“.
Těžký, pomalý a ponurý rif doprovázený neméně působivou písní tenkých strun sólové kytary otevírá nový počin amerických TOURNIQUET. Pochmurná harmonie však netrvá dlouho a je vystřídána rifem rychlejším a dravějším...
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.