Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Damnation“ je debutová nahrávka finské kapely (nepočítáme-li loňské EP „Rebirth“), kterou tvoří vesměs mladíci...
Americko-německé duo debutuje se svojí nahrávkou, která je nefalšovaným a neředěným gotickým rockem.
Piemont je kraj v severozápadní Itálii. Je to úrodná země ze severu ohraničená Alpami. Směrem do středu Piemontu přechází Alpy v kopcovitou krajinu a následně v centrální Pádskou nížinu...
Počátkem podzimu vyšlo více zajímavých desek, „Hortus Venenum“ jsem postřehnul, poslechnul, odložil na pozdější zpracování a v té formě to zůstalo.
DENIGRATE jsou finská gothic/doom metalová kapela, která své počátky datuje do poloviny devadesátých let.
Německá sestava DAWN OF DESTINY měla už zpočátku své kariéry nakročeno k tomu, stát se ne úplně běžnou powermetalovou kapelou...
Ze stromů vítr sfoukává poslední listí, teploty se blíží k bodu mrazu a mlha halí přístupové cesty do města.
Před časem jsem zaznamenal polské HELLTENCED a následně je sfouknul jen v shoutu. Nicméně uběhl měsíc a zjistil jsem, že jejich debutové album „Back Stab Effect“ jsem protočil ještě mnohokrát.
TUNGSTEN staví svou existenci na tom, že jsou rodinná kapela, kde se bubenický pardál Anders Johansson (HAMMERFALL, Yngwie Malmsteen a další) spojil v jedno uskupení se svými dvěma syny...
Dánští IOTUNN se před osmi lety uvedli s EP „The Wizard Falls“, kde předvedli chytrý heavy metal skloubený s trochou severského melodického deathu.
Melodický metal göteborgského střihu je stále oblíbeným žánrem. Zvláště pak devadesátková alba velké trojky jsou studnicí inspirace.
Je to podivnost. V základu nejspíš depresivní doom nebo black metal, ale forma a výrazivo je zvláštní.
„Rising from the North“ je název společného turné tří slavných švédských kapel, které spojuje žánr melodického death metalu (alespoň v jejich začátcích).
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
