ROYAL HUNT - A Life To Die For
ROYAL HUNT jsou dlouholetý držák dánské progresivní scény. Ústřední persónou a jediným stálým členem je ruský rodák André Andersen.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zpočátku to vypadalo jako recese. Druhé album postavilo těžiště na cover verzích a zmíněný dojem tak byl umocněn. Avšak na třetím albu se VAN CANTO více soustředili na vlastní tvorbu a začalo to vypadat...
Čtrnáct let uplynulo od posledního sólového alba Andiho Derise. Jestli byl mezitím zcela vytížen svou domácí kapelou nebo si dával tvůrčí pauzu, těžko říci.
Italští RHAPSODY se ve druhé půli minulé dekády rozhodně nenudili. Nejprve si museli změnit jméno, to vyřešili připojením „OF FIRE“. Poté je čekala urputná právní bitva s Joey DeMaiem (možná by stálo za to jí zhudebnit v jedné ze svých legendárních ság místo smyšlených draků a hrdinů)...
Agrese a divokost zakomponovaná do výrazných, folkem načichlých melodií na pozadí mrazivé atmosféry. Kolikrát jsme již to slyšeli? Desetkrát? Stokrát?
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.