BLACK SABBATH - Black Sabbath
Nápad na sepsání recenzí starších alb BLACK SABBATH vznikl jako vedlejší produkt původní snahy o vypíchnutí některých méně provařených alb z konce osmdesátých a začátku devadesátých let.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
RHAPSODY OF FIRE to v posledních letech nemají snadné. Nejprve byli nuceni si změnit jméno, respektive připojit „Of Fire“, a poté je od roku 2008 čekala právní bitva s vydavatelem.
Ještě ani nedozněly poslední tóny z „The Wicked Symphony“ a už se na nás žene dvojče „Angel Of Babylon“. O tom, že se Tobias Sammet rozhodl vydat dvě alba v jeden den a jaká úskalí to s sebou přineslo...
Pryč jsou časy, kdy Tobias Sammet bral AVANTASIA jako svůj vedlejší projekt, ve kterém uplatňoval nápady, jež se pro EDGUY ne zcela hodily. Nyní jsou obě jeho skupiny hudebně na podobné úrovni a obojímu se věnuje naplno a možno říci...
SHADOW GALLERY se dostali do nezávidění hodné situace. V říjnu roku 2008 jejich frontman Mike Baker - jeden z nejlepších zpěváků ve svém žánru, chlapík s úžasně charismatickým hlasem - ve svých pětačtyřiceti letech zemřel na srdeční infarkt.
ELYSION jsou řecká kapela a album „Silent Scream“ je jejich prvotinou. Do kupy se dali před třemi lety, vzápětí vydali demo, kterému se dostalo pozitivní kritiky a kapele se po nějaké době podařilo uzavřít smlouvu s Massacre Records.
Německá kapela GAMMA RAY se se svým stylem poprala v první půli devadesátých let, poté jej chvíli brousila a zkoušela, kam se ještě dá sáhnout. Nové tisíciletí pro kapelu znamenalo období stability hudební i personální a ničím nerušené tvorby a produkce ve vytyčeném směru.
NOX AUREA je relativně nová švédská kapela, která na sklonku loňského roku vydala svou prvotinu „Via Gnosis“. Hudebníci jsou to již ostřílení a povětšinou vyrostlí v black metalovém podhoubí...
RED CIRCUIT je jedním z mnoha studiových projektů, které slouží k ukrácení dlouhé chvíle některých příliš plodných muzikantů. Zvláště na scéně progresivního rocku/metalu se to podobnýma záležitostma jen hemží.
THEATRE OF TRAGEDY se stále nechtějí odebrat do zaslouženého důchodu a opět vydávají soubor teskných písní. V jejich případě se tak kruh uzavírá a po desetiletí experimentální tvorby se vracejí do pochmurných koutů hudebního spektra.
Relativně nedávno jsme zveřejnili recenzi na prvotinu švédsko/norské kapely SAINT DEAMON. „In The Shadows Lost From The Brave“, ač z žánrových mantinelů nijak nevystupovala...
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Navíc velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.