AEONS - The Ghosts Of What We Knew
Ostrov Man je pro metalové skupiny celkem exotické působiště. AEONS jsou tak asi jedinou známější partou z tohoto malého místa nedaleko Britských ostrovů.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ostrov Man je pro metalové skupiny celkem exotické působiště. AEONS jsou tak asi jedinou známější partou z tohoto malého místa nedaleko Britských ostrovů.
Další porce hudby s retro nádechem, kterou jsem v roce 2024 zachytil jako zajímavou, obsahuje čtyři stylově hodně rozdílné skupiny.
Duben 2024 se prostě povedl. Ať už po stránce silné nálože alb od slavných jmen, tak i ohledně vydařených počinů těch méně známých skupin.
Skotští DVNE už svým debutem "Asheran" deklarovali snahu propojit dostatečně ostrou moderní postmetalovou hudbu s klasičtěji pojatou progresivní tváří a povedlo se jim to na výbornou.
Díky bohaté diskografii, která v případě HIGH ON FIRE čítá již devět studiových desek, to samozřejmě v případě té jejich poslední aktuální svádí k porovnávání.
Po industriálně děsivém a dusivě vyhroceném debutu "Atoma" se Stefano Ferrian (původně z PSYCHOFAGIST) postupně obklopil novou sestavou a posunul do trochu jiné formy.
Dá se říct, že co se týče března 2024, byl náš redakční tým plodný. Takže to hlavní a podstatné dostalo své samostatné recenze...
Po Dalasově nadílce pojmenované "hard / heavy / hair" bych možná měl tento článek nadepsat jako "prog / hard / stoner", ale budu pokračovat v tradici názvů článků z minulého roku ALBOVÁ NADÍLKA - Retro blok 2023 a ALBOVÁ NADÍLKA - Retro blok 2023 podruhé.
Při hodnocení předchozího alba "Resident Human" Finů WHEEL jsem se oháněl jmény jako TOOL nebo PORCUPINE TREE. A přestože se vyjmenované vlivy dají najít i na aktuální desce "Charismatic Leaders"...
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!