CARNIVORE - Carnivore
Petrus Steele a kontroverzní TYPE O NEGATIVE, to je současnost. Ale Petrus má za sebou kromě koketérií s pornografií i minulost slyšící na jméno CARNIVORE.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Při vyslovení jména Fredrik Thordendal se asi každému vybaví stále živá, přesto dnes již legenda MESHUGGAH, které je tento kytarista členem už od jejího založení v roce 1987.
Album „Unquestionable Presence“ vpadlo do světa, který byl nasycený množstvím stylově se často překrývajících, ale i tříštících hudebních produktů. Ze švédského Sunlight Studia a pracek Thomase Skogsberga se do světa dostává prvotina DISMEMBER...
Pro ATHEIST, pardon, stále ještě R.A.V.A.G.E., je rok 1986 okamžikem, ve kterém nacházejí druhého kytaristu Marka Sczawtsberga a na konci roku nahrávají demo „On They Slay“...
Psát v dnešní době pouhý profil dávno mrtvé legendy ATHEIST se mi zdálo poněkud neuspokojivé a tak jsem tento článek pojal i jako připomenutí a oglosování tehdejší především thrashové a deathové scény...
Chcete si zaprasit svoji hudbymilovnou duši něčím hodně rozevlátým a neuspořádaným? Máte chuť utéct z konvenčních vod umírněného stereotypu hudebních toků do bouřlivých napěněných vod velehorských bystřin nebo k rachotu lavin strhávajících veškerý porost větrem bičovaných strání?
Na začátku byli BURN THE PRIEST, kteří se v roce 1998, po vydání stejnojmenného debutu, přerodili do skupiny LAMB OF GOD. Pak se tito thrasheři z Richmondu vydali na cestu hledání vlastního místa na hudebním výsluní a postupně se propracovali až k loňské...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.