Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Chcete si zaprasit svoji hudbymilovnou duši něčím hodně rozevlátým a neuspořádaným? Máte chuť utéct z konvenčních vod umírněného stereotypu hudebních toků do bouřlivých napěněných vod velehorských bystřin nebo k rachotu lavin strhávajících veškerý porost větrem bičovaných strání?
Pomíjivost je věčná a zvuk jako projev vlnění atomů se ztrácí příliš rychle na to, abychom ho mohli svým nedokonalým sluchem plně analyzovat. A tak vše...
S prvním albem plachtícím pod křídly Roadrunner Records přichází na metalcoreovém kolbišti zavedená firma CALIBAN. A z jejich již čtvrté desky je cítit vývoj.
Na začátku byli BURN THE PRIEST, kteří se v roce 1998, po vydání stejnojmenného debutu, přerodili do skupiny LAMB OF GOD. Pak se tito thrasheři z Richmondu vydali na cestu hledání vlastního místa na hudebním výsluní a postupně se propracovali až k loňské...
Měl bych začít úplně jiným jménem, ale jak se ovládnout božínku? Takže jako první Christofer Johnsson (THERION), prosím nelíbat ani nekamenovat, ono je to totiž trochu jinak.
Letos již podruhé zavítali PRO-PAIN, žijící legenda NYHC, do České republiky. Tentokrát se dočkala Plzeň, kam si do Divadla pod Lampou tito newyorští „energetici“ přišli vybít své napětí.
Němečtí FLESHCRAWL jsou už dlouhou dobu známým a respektovaným pojmem na evropské deathové scéně. Období slávy si tato úderka zažila především v letech 1997-98...
Kavalerie Kanadské jízdní policie s dusotem víří prach na cestě hudební neomalenosti a řev rozběsněným desperátů provokuje k agresivnímu výpadu do všech světových stran.
Pokud na začátek uvedu, že ATREYU je skupina z Jižní Kalifornie, většinou se každému vybaví neopunkové „surf“ kapely, ve kterých si rádoby zlí hoši z dobrých rodin hrají na rockery.
Zabijte to prase, pusťte mu žilou, sekery do rukou, nože nabrousit a nesrat se s tím porcováním, pěkně na kaši. A že je z toho pak svinčík a zmatená halda semletého masa...
Po nedávné recenzi New Yorských schizofreniků YEAH YEAH YEAHS si dovolím ještě jednou zabrousit mimo metal, tentokráte do vod nasládlé britské pop-rockové scény.
Pojďme na chvíli zapomenout na metalovou dravost a hutnost a zkusme připustit, že i jiná hudba než ta naše "true" heavy má své místo v dnešní parodii na svět...
Když v roce 2000 hlásal Dan Swano do světa svoji ztrátu zájmu o death a v podstatě i o metal jako takový s tím, že teď už ho baví jen art-rock a své soustředění věnuje pouze projektu NIGHTINGALE...
Americká post-metalová scéna dnes překypuje množstvím za úspěchem se honících partiček povětšinou nu-metalového ražení, a přestože si pod tímto termínem může každý představit něco jiného...
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
