ALBOVÁ NADÍLKA - #06/23 Červen
V červnu 2023 se toho vyrojilo nějak hodně. V pestrém průřezu mnoha stylů by se z toho snad až zatočila hlava, takže bylo trochu obtížné vybrat jen těch několik počinů...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V červnu 2023 se toho vyrojilo nějak hodně. V pestrém průřezu mnoha stylů by se z toho snad až zatočila hlava, takže bylo trochu obtížné vybrat jen těch několik počinů...
Po debutu částečně tak trochu stylizovaném do nevýrazných variací QUEENSRŸCHE se Dánové ANUBIS GATE vypracovali a minimálně od desky "Andromeda Unchained" ukazuje tahle poněkud přehlížená skupina svou šikovnost.
Květen 2023 se u mě nesl v duchu nadšení z alba "The Iconoclast" Švýcarů HEROD a výborného počinu "Terrasite" od CATTLE DECAPITATION.
V dubnu 2023 asi nejvíce upoutala svou další, co se týče délky, již tradičně předimenzovanou deskou "72 Seasons" slavná METALLICA...
Co se březnových desek týče, recenzí už se zde objevil celkem slušný seznam: slovutní ENSLAVED - Heimdal, MAJESTIES - Vast Reaches Unclaimed...
Únor 2023 nebyl ve znamení tak velkých jmen jako v případě ledna. Kromě kontroverzních IN FLAMES - Foregone je tu jen ne příliš přesvědčivý projekt HOST Grega Mackintoshe a Nicka Holmese z PARADISE LOST.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.