EQUIRHODONT - Equirhodont Grandiose Magus
Těžko se to popisuje slovy. Napsat recenzi na Equirhodonta je úkol těžký, přetěžký. Ne snad proto, že bych ze sebe musel klady této desky nějak křečovitě páčit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Trojice strážců lesní říše TROLLECH vypustila ven EP „Tváře stromů“ jako předkrm před chystaným CD „V rachotu hromů“. TROLLECH si získává v naší republice stále větší věhlas a jako jedna z mála kapel si i při black metalovém běsnění stále udržuje odstup a nadhled...
SECRETUM je pěkně perverzní death/thrashová grupa z Německa, kterážto země má mnoho charakteristických rysů – jedním z nich je vysoká produktivita pokud jde o natáčení extrémní fetišistické pornografie.
Ahoj, jak se vlastně zrodil nápad založit Equirhodonta? A to je nějaká nová skupina? He he... no dobře... no samozřejmě jsme měli spoustu nápadů, který se nedaly uplatnit u ROOT...
Morbivod děl : „Válka je skvostem, pokud se při ní nikomu neubližuje.“A přesně šílenou válkou a devastací končí čtvrté album Stínů Plamenů, které uzavírá odpadní story o Špíně a Vodárenské mafii.
Jak začít recenzi na jedno z nejstěžejnějších děl v dějinách black metalu? MAYHEM. Zmatek. Chaos. Pouhé slovo? Slovo, kterým čtyři smrtonoši vyhlásili válku.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.