EQUIRHODONT - Equirhodont Grandiose Magus
Těžko se to popisuje slovy. Napsat recenzi na Equirhodonta je úkol těžký, přetěžký. Ne snad proto, že bych ze sebe musel klady této desky nějak křečovitě páčit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Trojice strážců lesní říše TROLLECH vypustila ven EP „Tváře stromů“ jako předkrm před chystaným CD „V rachotu hromů“. TROLLECH si získává v naší republice stále větší věhlas a jako jedna z mála kapel si i při black metalovém běsnění stále udržuje odstup a nadhled...
SECRETUM je pěkně perverzní death/thrashová grupa z Německa, kterážto země má mnoho charakteristických rysů – jedním z nich je vysoká produktivita pokud jde o natáčení extrémní fetišistické pornografie.
Ahoj, jak se vlastně zrodil nápad založit Equirhodonta? A to je nějaká nová skupina? He he... no dobře... no samozřejmě jsme měli spoustu nápadů, který se nedaly uplatnit u ROOT...
Morbivod děl : „Válka je skvostem, pokud se při ní nikomu neubližuje.“A přesně šílenou válkou a devastací končí čtvrté album Stínů Plamenů, které uzavírá odpadní story o Špíně a Vodárenské mafii.
Jak začít recenzi na jedno z nejstěžejnějších děl v dějinách black metalu? MAYHEM. Zmatek. Chaos. Pouhé slovo? Slovo, kterým čtyři smrtonoši vyhlásili válku.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.