STÍNY PLAMENŮ - Ponořme se do vod odpadních! (rozhovor s Morbivodem)
Špína žije. Jak vznikl tento tvůj projekt? Kdysi dávno jsem se nějak dostal k black metalu, což se ukázalo jako správná cesta a tak časem vznikla i myšlenka vlastní tvorby.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Špína žije. Jak vznikl tento tvůj projekt? Kdysi dávno jsem se nějak dostal k black metalu, což se ukázalo jako správná cesta a tak časem vznikla i myšlenka vlastní tvorby.
Ave Morbivode, buď pozdraven ve své říši a nech nás trochu nahlédnout do říše trpaslíků, trollů a jiné havěti. Jak se vlastně zrodila myšlenka vytvořit Trollech?
AGMEN je českou black metalovou kapelou, která se nyní definitivně uchytila u Merciless records. Na tuzemské scéně patří rozhodně mezi ty kvalitnější...
Úplně nová tvář stylu zvaného numetal. Klasicky těží z kořenů, které před nimi určil někdo jiný. Popravdě řečeno, když jsem si to pustil, tak zhruba po půlminutě mě napadlo jediné - SLIPKNOT s jiným imagem.
17:30 v tramvaji směrem ke klubu jsme se dali do řeči s bývalým organizátorem koncertů Death Zone a různých akcí a blízkým přítelem Big Bosse (ROOT) a prokecali s ním v přestávkách téměř celý večer (tak do jedenácti...
Marduk je na černě-metalové scéně pojem. Drhnou pořád a pořád tu samou písničku (či spíš mantru pro satana), drží se svých black metalových kořenů (které pomáhali vytvářet) jako pijavice něčí kůže a rozhodně to nemíní měnit.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.