UNDERLINE - První pod čarou? (Rozhovor)
Den po Valentýnu (brrrr....) jsme se s celou grupou, která kvůli mě a MetalManii přijela z Havířova vlakem, sešli v jisté ostravské hospodě. Do chlastání se určitě nutit nemusí...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Den po Valentýnu (brrrr....) jsme se s celou grupou, která kvůli mě a MetalManii přijela z Havířova vlakem, sešli v jisté ostravské hospodě. Do chlastání se určitě nutit nemusí...
CD I.N.R.I. této vědecko-fantastické smečky možná veteráni MetalManie pamatují. Recenzi na něj jsme přinesli minulý rok v červnu a projev téhle poměrně svérázné smečky znamenal velké překvapení.
Liberecká kapela CALATHEA se při zemi nedrží – proč také? Finská továrna na vlhké spodničky H.I.M. dokázala, že se s poměrně ostře laděným gotickým rockem dá prorazit...
Nové album mlátičů z Los Angeles je na světě. Burton a spol. se stále drží zaběhnutého konceptu "lidé versus stroje", což je znát i z coveru cédéčka. FEAR FACTORY je jednou z velmi originálních amerických smeček...
Ač nerad, musím konstatovat, že na Metalmanii se pomalu stávám čímsi jako černou ovcí. Budu se to snažit změnit... Mám široký hudební záběr, od irského folku přes speed až po extrémní grind a necítím se ani náhodou prosáklý komerčním byznysem.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.