UNDERLINE - První pod čarou? (Rozhovor)
Den po Valentýnu (brrrr....) jsme se s celou grupou, která kvůli mě a MetalManii přijela z Havířova vlakem, sešli v jisté ostravské hospodě. Do chlastání se určitě nutit nemusí...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Den po Valentýnu (brrrr....) jsme se s celou grupou, která kvůli mě a MetalManii přijela z Havířova vlakem, sešli v jisté ostravské hospodě. Do chlastání se určitě nutit nemusí...
CD I.N.R.I. této vědecko-fantastické smečky možná veteráni MetalManie pamatují. Recenzi na něj jsme přinesli minulý rok v červnu a projev téhle poměrně svérázné smečky znamenal velké překvapení.
Liberecká kapela CALATHEA se při zemi nedrží – proč také? Finská továrna na vlhké spodničky H.I.M. dokázala, že se s poměrně ostře laděným gotickým rockem dá prorazit...
Nové album mlátičů z Los Angeles je na světě. Burton a spol. se stále drží zaběhnutého konceptu "lidé versus stroje", což je znát i z coveru cédéčka. FEAR FACTORY je jednou z velmi originálních amerických smeček...
Ač nerad, musím konstatovat, že na Metalmanii se pomalu stávám čímsi jako černou ovcí. Budu se to snažit změnit... Mám široký hudební záběr, od irského folku přes speed až po extrémní grind a necítím se ani náhodou prosáklý komerčním byznysem.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.