EDGUY - Burning Down The Opera
Intro a lá AVANTASIA. Na chrbte cítim známe mrazenie, ako pri začiatku každého koncertu. Temné osvetlenie mi nedovoľuje dovidieť na pódium, kam postupne prichádzajú muzikanti...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Počiatky regionálneho festivalu Noise Party siahajú do roku 1996, kedy ho založili a postupne dostávali do povedomia ľudí muzikanti z thrash metalovej kapely DARK MORDOR.
Po koncerte STRATOVARIUS sa fans opäť mohli tešiť z invázie fínskych hudobníkov na našu krajinu. Tentokrát išlo o speed metalistov NIGHTWISH pod vedením opernej divy Tarji Turunen...
Po vypočutí a následnej recenzii albumu „Madtropolis“ nemeckej kapely CHINCHILLA som sa rozhodla dať im väčší priestor a predstaviť ich aj prostredníctvom rozhovoru.
Kapelu MIDNIGHT SCREAM som prvýkrát videla naživo minulý rok v novembri, kedy vystupovali ako jedna z predkapiel KREATOR. Ich vystúpenie vo mne zanechalo veľmi silný dojem a to aj napriek tomu...
Kapelu MIDNIGHT SCREAM som prvýkrát počula v éteri jedného nemenovaného slovenského rádia, kde ma okamžite zaujali svojou vyhranosťou, profesionalitou a mimoriadnym citom pre hudbu.
Slovenská scéna sa nemôže pýšiť veľkým počtom kvalitných speed metalových spolkov. Kvalitných v tom zmysle, aby donekonečna nekopírovali HELLOWEEN, ale namiesto toho sa snažili rozvíjať štýl v rámci možností...
Nie je to tak dávno, čo sme sa na stránkach Metalmanie venovali Malmsteenovej novinke „Attack“. Vráťme sa však teraz do roku 1994, kedy Yngwie zažíval veľký úspech s platňou „The Seventh Sign“ a kedy sa mohol pochváliť zostavou...
Edguy a Kreator sa spolu nestretli na pódiu po prvýkrát. Účinkovanie v tejto kombinácii si naplno odskúšali v máji tohto roka v nemeckom Offenbachu, kde Mille a spol vystupovali ako exkluzívni hostia a zároveň kamaráti kapely okolo Tobiho Sammeta...
Nie je to tak dávno, čo hudobnú hladinu rozčeril album Only Human nemeckej kapely At Vance. Kapela sa snažila k speed metalu pristupovať aspoň trochu inovatívnym spôsobom...
Na začiatok sa čitateľom MetalManie trochu predstavte, ako dlho hráte, akými zmenami kapela prešla... Braňo: Základy Dysanchely boli položené niekedy v roku 1995...
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.