BATHORY - Twilight Of The Gods
Názory Friedricha Nietzscheho mohou mít na jednotlivé osoby různý vliv. Jakým způsobem je pochopil Hitler, to víme všichni, ale u Quorthona to mělo veskrze pozitivní výsledek...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I když se na „Blood Fire Death“ BATHORY částečně vymanili z temné satanské atmosféry předchozích alb a začali koketovat s nordickou mytologií, bylo album „Hammerheart“ pro všechny kované „blackery“ pořádně studenou sprchou.
V knize „Akce Heydrich“ se její autor snaží nahlížet různými pohledy na operaci Anthropoid, která hrála důležitou roli při uspořádání poválečné Evropy a s ním souvisejícího vnímání Československa vítěznými mocnostmi.
Němečtí HELLOWEEN jsou většinou posluchačské veřejnosti dodnes vnímáni jako typický příklad vyměklé speedmetalové skupiny s uječeným zpěvákem. Tato image se s nimi táhne od vydání přelomových „Keeperů“ a dodnes se setkávám s tím...
Po úspěšném dobytí ztracených pozic na evropské heavymetalové scéně deskou „Master Of The Rings“ potřebovali němečtí HELLOWEEN jakési potvrzení toho, že jejich návrat na výsluní není žádná krátkodobá záležitost...
Tvůrci, kteří připravovali filmová ztvárnění ságy o Harry Potterovi, měli postupem času čím dál tím větší práci s tím, co nejlépe se popasovat se vzrůstajícím grafomanským sklonem autorky předlohy a s ním související rozpínavostí světa kolem brýlatého studenta kouzel.
Pověstné „posunutí jinam“ nemusí pro hudební skupiny dopadnout vždy dobře. Pokud jsou jejich fanoušci určitým způsobem omezení a nechápou, nebo dokonce ignorují umělecký vývoj a směřování hudebníků...
Jako každý rok, tak i na letošní jaro naplánovala redakce Metalopolis další ročník populárně-metalového fotbalového turnaje s názvem Análek fotbálek. Smutnou pravdou sice je...
Pětičlennou čtyřprstou rodinku z imaginárního Springfieldu určitě nemá cenu nějak blíž představovat. Za téměř dvacetiletou existenci se tito „žluťáci“ stali celosvětově bezkonkurenčně nejpopulárnějším animovaným seriálem a vzhledem k neopadajícímu zájmu ze strany diváků bylo přirozeným vyústěním této popularity natočení celovečerního filmu se Simpsonovými v hlavní roli.
Zatímco každý z kvarteta předcházejících dílů série o mladém čaroději fungoval dobře jako samostatný celek (jak v knižní, tak i filmové podobě) a vždy byla zápletka každé části dotažena až do konce...
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!