Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapela NERON hraje blackmetal. Naštěstí ne ten „old-school“, ale spíš se nechává inspirovat (respektive já to tam slyším) kapelami jako EMPEROR, starými BORKNAGAR a (snad kapelu neurazím) sem tam i CRADLE OF FILTH (vokálem).
Když koncem 70tých let přicházel Ronnie James Dio jako náhrada za odcházejícího Ozzyho Osbourna, komentoval to jeho předchůdce slovy: „Myslím, že si Dio bude muset vzít neprůstřelnou vestu...
Kdyby se mezi UG ziny vyhlašovala cena o „Nováčka roku“, tak za ten minulý by ji bez jakékoliv diskuse dostala nová posila redakčního týmu MP – Stray.
Nahrávka „Kabaret“ od berounské skupiny BLACK HILL je přesně ten případ, kdy se psaní recenze změní na takovou malou noční můru. Znáte to – dostane se vám do ruky nějaká deska a vy už při letmém poslechu odhalíte...
První demo Slezanů DEMIURG nám přináší nikterak inovativní metal ala ranná tvorba DEATH. Inspirace touto floridskou ikonou je více než zřejmá, a proto není snad jediná chvilka na CD...
Naposledy jsem měl možnost slyšet BLACK PEARL na jejich promoCD, tak dva roky zpátky a zatímco tehdy hráli celkem slušně našláplý thrashmetal, jejich současná tvorba se posunula víc do „moderna“ – je zde evidentní vliv kapel řadících se k „NU-vlně“...
Jako druhý pán na holení, v našem cyklu rozhovorů, se nám představí známý redaktor-myslitel Vítek „Marigold“ Schmarc. Je to další z tzv. rady stařešinů...
Koho jiného bych mohl v našem novém cyklu představit jako prvního, než Dalibora „Dalase“ Ňorka. Hrál klíčovou roli již při realizaci předchůdce našeho virtuálního města – METALMANIE.
Když se řekne „Bathory“, tak si člověk s mírně nadprůměrným všeobecným přehledem vybaví nejspíše tři postavy – slovenského reprezentanta v klasickém lyžování...
Recenze můžeme dělit na kvalitní a hrozné. Nahrávky pro změnu na výborné a strašné. Skupiny - ty si rozdělíme na dobré a tragické. HARLEJ je tragická kapela...
Na konec druhého podzimního měsíce připadá jeden státní svátek. Toto tvrzení letos platilo pro fanoušky atmosférického metalu tak napůl, protože pro ně se svátečním dnem se stala i středa 27.
„Tak k nám přijedou GORGOROTH…“. Tato zpráva nebyla v naší redakci přijata zrovna s obrovským nadšením a dlouho se vůbec nevědělo, kdo na koncert vlastně půjde.
Nejlepší nápad, jak zaplácnout mezeru mezi řadovými deskami, je vydání tzv. „živé“ nahrávky. Tato pravda je dostatečně známá mnoha kapelám a zařídili se podle ní i němečtí FREEDOMCALL (dále pouze FC).
Kromě učinkujících je důležitou součástí hudebního festivalu také správné fungování veškeré „mimohudební“ organizace, protože metaloví fanoušci jsou jak malé dětičky – ráno se vzbudíme...
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Zásadní milník švédských black/death metalových dějin. Druhé album SACRAMENTUM z roku 1997 se dočkalo renovace fasády. Dan Swanö odvedl vynikající práci, "The Coming Of Chaos" důkladně vyčistil, devadesátkový "spirit" však zachoval. Má radost nezná mezí.
Co má tohle znamenat? Jedno ze zásadních jmen švédského BM (založeni 1993) si evidentně spletlo černé koření s cukrem. Jistě, MÖRK GRYNING nikdy nebyli žádní extrémisté, s melodikou koketují už od debutu. Nicméně takto okaté refrénky jsou skutečně příliš.
