CALLISTO, GODSENTUS - Viedeň, Arena - 24. februára 2007
Po niečo vyše týždni od uši devastujúceho koncertu Švédov CULT OF LUNA sa vraciame na miesto činu, do priestorov viedenskej Areny. Dramaturgia koncertu dostala pár dní predtým zásah...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po niečo vyše týždni od uši devastujúceho koncertu Švédov CULT OF LUNA sa vraciame na miesto činu, do priestorov viedenskej Areny. Dramaturgia koncertu dostala pár dní predtým zásah...
Švédsko je už pekných pár rokov na poli tvrdšej hudby rovnocenným súperom zámoriu či britským ostrovom. Čo sa týka súčasného diania, je formácia CULT OF LUNA európskym žánrovým ekvivalentom úspešných Američanov ISIS...
PRIMUS sa ani po návrate kmeňového člena, bubeníka Tima Herba Alexandera, nedarí vydať nový album, za to už odvtedy stihli vydať tri DVD (nedávno aj kompiláciu hitov – elegantne zabalených ako plátky syru)...
Po vydaní vynikajúceho „Hexenwind“ (po päťročnej odmlke), plného hypnotizujúcich triviálnych rytmov, akustických motívov a v rámci tvorby atmosféry pôsobivého šepotu človek poučený dlhoročným čakaním nevenoval ďalšiu pozornosť dianiu okolu týchto Rakúšanov.
Od vynikajúceho pražského koncertu nestihlo ubehnúť ani polroka a kalifornská štvorica stihla opäť doraziť do pre našinca dosiahnuteľných končín, ktorými bola tento krát neďaleko ležiaca rakúska metropola.
Pravda, „Maaäet“ z dielne fínskeho tria už vyšlo pred niekoľkými mesiacmi a v posledných týždňoch pribudol do ich nerozsiahlej diskografie ďalší nosič...
DEFTONES ako jedna z kapiel, ktorú na povrch vyplavila numetalová vlna, prakticky od debutového albumu pokračovala vo vymedzovaní sa zo zvyšku prúdu. Podarilo sa im vytvoriť štyri zásadné albumy...
Okolo tejto formácie sa nielen vďaka menu, požičanému z notoricky známeho literárneho kúsku Franza Kafku, tiahne zvláštny závoj tajomna. Kapela bola pre mňa veľkou záhadou...
Do začiatku zimy je ešte stále ďaleko, ale na jej malú ochutnávku stačilo prebehnúť len pár kilometrov cez hranice do rakúskej metropoly, kde mala svoju zastávku trojica z ďalekého severu.
Už je to nejaký ten rôčik, čo sa svetom prevalila vlna viacmenej inštrumentálnych kapiel alebo, ak chcete, novodobého doom metalu. Kapiel rozvíjajúcich tento štýl preniklo odvtedy do širšieho povedomia značné množstvo...
Dnes je už celkom bežným javom, že keď niekto príde s úspech plodiacim receptom, ktorý pôsobí aspoň trochu neošúchane, okrem množstva nasledovateľov vezúcich sa na populárnom trende a zároveň obohacujúcich štýl o ďalšie odtiene...
Jedna zo slávnych formácií stojacich v polovici deväťdesiatych rokov pri rozmachu doomovo a goticky ladenej metalovej muziky, začínajúca u nemeckého labelu Century Media...
Sympatickí Íri okupujú pódiá už niečo vyše pätnásť rokov so svojím poňatím punku, hard rocku a popových refrénov odkazujúcich na to najlepšie z domácej (THIN LIZZY) i svetovej priamočiarej rockovej hudby.
Belgická pätica sa minulý rok po viacročnej odmlke a personálnych zmenách vrátila na pódiá (nedávno sa ukázali aj v Prahe) a do štúdia, aby stvorila svoj piaty počin.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.