VOIVOD - Dimension Hatröss
"Voivod are metal's future. And Dimension Hatröss' is a key to great things. Voivod have power, inventiveness, bite and a solid grip on reality. They've personality without ego problems.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"Voivod are metal's future. And Dimension Hatröss' is a key to great things. Voivod have power, inventiveness, bite and a solid grip on reality. They've personality without ego problems.
Oregonskí vytuhnutí vyhulenci nám v krátkom čase upiekli ďalší omamný bylinný koláčik. Kým minuloročný počin „The Illusion Of Motion“ predstavoval príjemný most medzi stoner retrospektívne orientovanou scénou...
Takto to treba robiť – aj vkusne výtvarne poňatý digipack môže namotávať zvedavých poslucháčov. V prípade tohto švajčiarskeho kvarteta nezostáva len pri vonkajšom dojme...
SHATTER sú ďalšia domáca kapela, ktorá si razí cestičku prúdom uniformne a plocho znejúcich nu-metalových, v ich prípade skôr výstižnejšie crossoverových formácií.
Zvláštne to časy, keď sa počúvanie kedysi príjemných a jemných melódií mení v dôsledku ich fabrikácie podľa požiadaviek trhu pre jednotlivé cieľové skupiny konzumentov predovšetkým s vidinou vysokých ziskov vydavateľstiev na utrpenie a účinný prostriedok k rýchlemu vzkypeniu žlče.
Neverending chain of bitterness, zdá sa, pokračuje ďalej. Po ústupe z pozícií vydobytých prelomovým albumom „Troublegum“ a odvážnym nasledovníkom „Infernal Love“...
Jedna z najsilnejších doom metalových kapiel zastupujúcich USA, žiaľ spolu s už dávno rozpadnutými doomovými MESHUGGAH – MINDROT aj jeden z najnedocenenejších reprezentantov skutočne čistého a ťažkého doom metalu rokov deväťdesiatych...
Dlhé čakacie doby na nový album odjakživa patria k NINE INCH NAILS, ale šesťročné čakanie na nasledovníka výborného a náročného dvojalbumu „The Fragile“ predstavuje rekord.
Potom, čo sa už zdalo, že vydaním „International Superhits“ a „Shenanigans“ (kompilácia B-strán singlov) ukončili svoju možno prekvapivo dlhú kariéru...
Takmer presne po roku opäť v útulných priestoroch Stoky. Minulý rok mi vypálili dieru do bubienkov veteráni PRO-PAIN a HC bolo hlavným páchateľom mojej hluchoty aj v utorok...
Veteránom z južnej Kalifornie vzdali už v roku 1998 hold aj britské doomové legendy ANATHEMA (toho roku už definitívne odpútaní z metalových osídiel) na Peacevillovskej „X“ kompilácii...
Maďarská úderka FALLEN INTO ASHES vychádzajúca u slovenských Deadbutcher records a jej tento krát samostatný počin vo forme šesť skladbového mini CD „Laments For Lost Victories“.
Kvarteto z Českého Krumlova sa po rokoch, dvoch malých demo CD a jednom singli dočkalo prvého dlhšieho albumu zabaleného do príjemného komixového obalu.
FEAR FACTORY majú tak trocha smolu, pretože sa im, ako už mnohým pred nimi i po nich, podarilo vydať album, s ktorým boli všetky ich nadchádzajúce diela nekompromisne porovnávané.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.