DREDG - The Pariah, The Parrot, The Delusion
Čtvrtou řadovou desku DREDG jsem očekával skutečně s napětím a ve skrytu duše trochu snad i obavami, jak tato talentovaná čtveřice naváže na vynikajícího předchůdce „Catch Without Arms“.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čtvrtou řadovou desku DREDG jsem očekával skutečně s napětím a ve skrytu duše trochu snad i obavami, jak tato talentovaná čtveřice naváže na vynikajícího předchůdce „Catch Without Arms“.
CALLISTO vždy poněkud stáli ve stínu známějších jmen, ačkoliv předchozí deska představila působivý materiál, který rovněž naznačoval cosi o hudebním potenciálu a bezpochyby vybočoval z dlouhé řady nahrávek čerpajících z dnes už značně přesyceného sludgeového a posthardcoreového...
Výstavou Prinzhornova sbírka se Galerie hlavního města Prahy vrací k tématu art brut, které poprvé představila v roce 2006 expozicí Art brut, sbírka abcd.
„Prapor je nehybný. Vítr nefouká. To srdce člověka se zmítá nepokojem.“ Ačkoliv Ang Lee či Zhang Yimou patří u nejširšího publika patrně mezi nejznámější tvůrce postmoderních výpravných...
Záchrana zraněného mláděte lesního trolla je pro úspěšného reklamního fotografa Mikaela katalyzátorem sledu událostí, které zcela obrátí na ruby jeho poklidný život.
Bostonští JUNIUS patří mezi značně zajímavé zástupce americké post-rockové alternativy, ovšem z tradičních kolejí a přehršle kapel vyčnívají zajímavou kombinací prvků gotického roku či new wave...
Japonci ENVY urazili za posledních několik let poměrně velký kus cesty. Od někdejšího garážového zvuku na desce „From Here To Eternity“, která se pohybovala v oblasti screama a hardcore s krátkými údernými skladbami...
Chan-wook Park se do povědomí diváků zapsal především stylizovanou trilogií o pomstě, s jejíž poslední částí „Nebohá paní pomsta“ jsme se v českých kinech mohli setkat v letošním roce.
Téměř s přesností jednoho roku od poslední koncertní zastávky zavítala hypnotická japonská formace MONO opakovaně do prostor Paláce Akropolis, aby nechala znovu rozeznít své specificky náladotvorné melodie.
Po poměrné dlouhé tvůrčí pauze mezi deskami „Dreams D´Azur“ a „Materia“ jakoby se do žil NOVEMBRE vlila nová dávka energie a další nahrávka melancholických Italů na sebe skutečně nenechala dlouho čekat.
Třetí večer nadžánrového festivalu STIMUL se mohl pyšnit velmi zajímavě pojatou dramaturgií, která namíchala barvitý hudební koktail z širokého žánrového spektra počínaje norskými eklektiky MoHa!
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.
Žádné johoho a rum. Vodní živel, to je tma, zima, utrpení. A tahle francouzská úderka nemrtvých námořníků to dobře ví. Proto drhne agresivní melancholický meloblack, který rázně komanduje kapitánka Adsagsona a její průrazný ječák. Valí to tvrdě jak vlny!
Druhý díl trilogie těchto Švédů je ukázkou silného prog metalu bez kompromisů. Jede se většinou s pořádnou razancí a v tempu, ale nechybí ani odlehčené pasáže. A jelikož provedení je bez chyby, včetně parádního vokálu, výsledek více než příjemný.
Klasický, ryzí a slušně nabroušený heavy/thrash metal jako z dob dávno minulých. Od Portugalců IN CHAOS se nedočkáme inovací, ale ani kompromisů. Velmi dobré retro album a vůbec nevadí, že pánové mají moc rádi METALLICU.
Návrat do starých časů švédského melodického death metalu mi v podání SARCASM připomněl okouzlení, které jsem svého času prožíval u desek SACRILEGE. Ale inspirací je zde více. Pohlazení na duši pro pamětníka deathmetalových devadesátek.
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali i CARCASS. Vydařená deska.