Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhý koncertní večer festivalu STIMUL představil interprety z poněkud opačného žánrového spektra. Trojice vystupujících ve své tvorbě různou měrou spojuje protikladné aspekty hluku a ticha...
Fúze rozmanitých metalových žánrů, zejména pak těch „techničtěji“ pojatých, jsou v posledních letech velmi v kurzu a kapel, které se touto cestou vydávají...
Po shlédnutí snímku NEXT mně na mysli opět vytanula na otázka, jak moc lze bagatelizovat filmovou tvorbu na úkor obsahových a dalších kvalit a snad jen se snahou získat co nejširší diváckou základnu ji obalit domnělým pozlátkem vizuální podívané a „hvězdným“ hereckým obsazením.
Striktním zaměřením na okrajovou část doometalového žánru vystupuje MISTRESS OF THE DEAD již několik let z běžné domácí produkce, která se ve většině případů pohybovala a pohybuje spíše v tradičnějších intencích této hudební odnože.
DYING PASSION byli ještě do nedávné doby především jedněmi z čelních představitelů doommetalovéh žánru na české hudební scéně. Časy se však mění a s nimi i vývoj kapely...
„Ledová brána“ – poměrně příznačné pojmenování pro tento hudební projekt, který se pohybuje v intencích oné typicky finské zasmušilostí a atmosféře chladného severu.
Američané MINSK jsou velmi zajímavým hudebním tělesem, jenž se částečně pohybuje ve vodách, které už dříve místy brázdili NEUROSIS a jim podobní. Výše uvedenému přirovnání se hudebníci patrně jen tak nevyhnou...
Adaptace komiksových okýnek jsou již nějaký ten rok v kurzu, zdá se však, že jejich obliba nejen stoupá, ale rovněž jde vzhůru také četnost, s jakou filmová studia chrlí stále nová a nová zpracování děl tohoto žánru.
Před čtyřmi lety se takříkajíc odnikud vynořila nenápadná nahrávka finské družiny FARMAKON a název kapely mohl mnohé zmást se stejnojmenným dílem trpitelů SKEPTICISM.
Norští FUNERAL rozhodně nepatří mezi příliš známá seskupení, ačkoliv na hudební scéně působí již od roku 1991 a dá se říci, že tehdy patřili k mezi průkopníky doommetalového žánru...
Láska a smrt – okamžiky, které provází člověka po celý jeho život a v druhém případě tvoří jedinou jistotu, která jej odlišuje od bohů, jsou rovněž neméně častým prvkem...
Před třemi lety přišli TRANSMISSION0 s nenápadnou nahrávkou „0“, která na první pohled rozšiřovala nekonečné řady hardcoreových variací s oblíbenými odbočkami do dalších...
S přibývajícími léty člověk za závojem všednosti pomalu ztrácí schopnost vidět svět, jenž mu v dětských očích přidal tak magický a i ta nejobyčejnější věc se v hravé a nezkažené mysli najednou stala velmi důležitou.
APATHEIA je novou hudební akvizicí brněnského vydavatelství Redblack a nutno dodat, že akvizicí zajímavou a na českém poli ne tak často slyšenou. Ačkoliv se v případě aktuálního stejnojmenného alba jedná teprve o debut...
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
