Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhý koncertní večer festivalu STIMUL představil interprety z poněkud opačného žánrového spektra. Trojice vystupujících ve své tvorbě různou měrou spojuje protikladné aspekty hluku a ticha...
Fúze rozmanitých metalových žánrů, zejména pak těch „techničtěji“ pojatých, jsou v posledních letech velmi v kurzu a kapel, které se touto cestou vydávají...
Po shlédnutí snímku NEXT mně na mysli opět vytanula na otázka, jak moc lze bagatelizovat filmovou tvorbu na úkor obsahových a dalších kvalit a snad jen se snahou získat co nejširší diváckou základnu ji obalit domnělým pozlátkem vizuální podívané a „hvězdným“ hereckým obsazením.
Striktním zaměřením na okrajovou část doometalového žánru vystupuje MISTRESS OF THE DEAD již několik let z běžné domácí produkce, která se ve většině případů pohybovala a pohybuje spíše v tradičnějších intencích této hudební odnože.
DYING PASSION byli ještě do nedávné doby především jedněmi z čelních představitelů doommetalovéh žánru na české hudební scéně. Časy se však mění a s nimi i vývoj kapely...
„Ledová brána“ – poměrně příznačné pojmenování pro tento hudební projekt, který se pohybuje v intencích oné typicky finské zasmušilostí a atmosféře chladného severu.
Američané MINSK jsou velmi zajímavým hudebním tělesem, jenž se částečně pohybuje ve vodách, které už dříve místy brázdili NEUROSIS a jim podobní. Výše uvedenému přirovnání se hudebníci patrně jen tak nevyhnou...
Adaptace komiksových okýnek jsou již nějaký ten rok v kurzu, zdá se však, že jejich obliba nejen stoupá, ale rovněž jde vzhůru také četnost, s jakou filmová studia chrlí stále nová a nová zpracování děl tohoto žánru.
Před čtyřmi lety se takříkajíc odnikud vynořila nenápadná nahrávka finské družiny FARMAKON a název kapely mohl mnohé zmást se stejnojmenným dílem trpitelů SKEPTICISM.
Norští FUNERAL rozhodně nepatří mezi příliš známá seskupení, ačkoliv na hudební scéně působí již od roku 1991 a dá se říci, že tehdy patřili k mezi průkopníky doommetalového žánru...
Láska a smrt – okamžiky, které provází člověka po celý jeho život a v druhém případě tvoří jedinou jistotu, která jej odlišuje od bohů, jsou rovněž neméně častým prvkem...
Před třemi lety přišli TRANSMISSION0 s nenápadnou nahrávkou „0“, která na první pohled rozšiřovala nekonečné řady hardcoreových variací s oblíbenými odbočkami do dalších...
S přibývajícími léty člověk za závojem všednosti pomalu ztrácí schopnost vidět svět, jenž mu v dětských očích přidal tak magický a i ta nejobyčejnější věc se v hravé a nezkažené mysli najednou stala velmi důležitou.
APATHEIA je novou hudební akvizicí brněnského vydavatelství Redblack a nutno dodat, že akvizicí zajímavou a na českém poli ne tak často slyšenou. Ačkoliv se v případě aktuálního stejnojmenného alba jedná teprve o debut...
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
