Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ouha... proč sakra úvodní skladba těhle Slováků najednou maně připomíná táhlé deklamovánky Bolt Thrower z 4th Crusade? Ale je to jen nádech, pak už tohle kvarteto sune opět svůj střednětempý deathmetal s nádechy thrashe i blacku...
Jesus Christ Is Dead – Kill Him In Yourself !! Tak tímhle heslem nás už volyňstí Mstitelé oblažují nějaký ten rok, za což si zaslouženě získali ostruhy v podobě CD u Amíků BON recs.
Co má člověk psát o jedné ze svých navýsost oblíbených kapel, aby si vyloženě nesral do huby a nevypadalo to blbě? Tak uvidíme, no... První, co uvidíte...
Proklínaná i uznávaná klatovská partička Promises se po dvou kvalitních demáčích dočkala CD. Už nečekejte onen typický paradiselostovský doom se melodičtějším vokálem.
Tedy nevím, proč si němečtí Nyctophobic musejí vymýšlet tak debilní obaly. Na War Criminal byla fotka vojáků, na Insects jsou (pochopitelně) brouci. I v bookletu je jich plno.
Když deathmetalová kapela nazývá své skladby např. Daddy‘s Love, působí to přinejmenším prapodivně. Tak je to i s první kapelou na tomto splitku. Absurd Conflict ze Sebranic u Boskovic se po demu Hopeless Despair dopracovali od „village deathu“ k jisté formě melodického deathmetalu s mnoha kytarovými vyhrávkami.
Kapela, která byla dost dlouhou dobu v hibernaci ožila příchodem slintače Copretiny alias Radima Týna a vyplivla promptně jedno demo. Fatality působí dosti neutříděně už jen proto...
Tak o téhle kapele lidi z Morbid tvrdí, že je to kultovní thrashmetalová formace z bývalého Východního Německa. A že existují už přes 15 let... No budiž...
Jejda to je ale vydivnělý obal. Nějaký týpek v pláštěnce pobíhá po lese, eh – nějak jsem si to nestihl. Ovšem obsah cédéčka mne překvapil, a to velmi mile!
A hele – zase kapela navrhuje novou škatulku, tentokrát doombeat! Fajn, asi je začnu sbírat. Doombeatem měla být minulá nahrávka této kapely, nazvaná První akt.
Kdyňští psohlavci Martyrium Christi vypsali odměnu... Jakou? Pochopitelně na dopadení Ježíše Krista „dead or alive“. Co s ním hodlají udělat je naznačeno na obale.
Podsvětí otevřelo své brány a vydalo poselství o mýtickém čase a o dobách, které nás čekají. Zmutovaná a neustále se měnící hvězda zazářila na naší hudební scénu nečekaným a pro mnohé těžko pochopitelným svitem.
Toužebně očekávané CD pražských hyperblasterů mělo sice vyjít u US labelu, ale nakonec mu do světa pomohli domácích Obscene, což jim koneckonců podle mne i víc sluší.
A jejda, tak slovenští grindeři Embolism se nám začali po splitku s Agathocles nenávidět! Ale už nenahrávají v garáži u Typhoidů, ale v Exponentu, což jim jen svědčí!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
