DEFILED - Ugliness Revealed
Exotika z Japonska. Old school brutal deathoví Defiled se u nás již představili na tour spolu s Dementor, a tak si troufám říct, že jsou z těch známějších Japončíků.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Exotika z Japonska. Old school brutal deathoví Defiled se u nás již představili na tour spolu s Dementor, a tak si troufám říct, že jsou z těch známějších Japončíků.
Už je to docela dlouho, co tahle deska vyšla. Ale Dying Passion pořád nic jiného nemají, a tak se ještě vyjádřím k tomuto počinu. Vypadá to, že většina dosavadních recenzentů tuto desku hodnotila veskrze pozitivně.
Rotten Sound naposled udeřili CD Drain, vydaným Španěli Repulse. Pro tohle MCD přesedlali šílení Finové k americkým Necropolis, ale jen načas. Ovšem zastávka je to více než povedená a řekl bych...
Dementoři jsou zpět, v nové sestavě a s novou energií. Deska Enslave the Weak byla ovšem nahraná ještě v sestavě z The Art Of Blasphemy. To však nic nemění na tom...
LANIENA MENTIS jsou zářným příkladem toho, jak to jde kupředu, když na sobě kapela zamaká! Není to tak dlouho, co se pokoušeli svůj matroš Shambles Of Mind vydat na CD a už je to tady.
Živě mám v očích výraz každého recenzenta, když se mu ve schránce objeví obálku s adresou Radka Kopla. To je vskutku psychologická rarita... možná ne náhodou se to blíží výrazu pána na obalu této kompilačky.
Tohle jsou obdivuhodně dobří muzikanti. A album nikoli na první poslech. Po prvním poslechu jsem byl naštvaný a nechápal jsem, proč je tvorba Virulence tak křečovitě rozsekaná do prapodivných a nesourodých pasáží.
Slovní hříčka v názvu nic konkrétního, leč směs rocku a doommetalu, kterému podle svých slov v infolistu hodlají do budoucna nadávat „sladký metal“. A ejhle – pánové a dáma mi to chtějí usnadnit...
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.