Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mnoho, mnoho písku se sesulo z dun Sahary, než se podařilo Forgottenům spatlat a vypálit do kotoučku jejich nové dílo. Přece jen porodní bolesti byly dlouhé a mezitím došlo i k dvojitému potratu - v mezidobí nahrávcích sessions odešel Chrobis a Hankou...
Kolik bohů na klenbě nebeské, tolik démonů hledejte v temnotách podsvětí... Věčný manichejský protiklad dobra a zla je přeneseně emblémem současných Sorath.
K téhle kapele jsem se dostal přes kytaristu Axela, který hraje i v mých oblíbených Pleurisy. Aby tomu nebyl konec, tak lze řící, že jakmile je nějaká kapela z Holandska...
Tohle je příklad kapely, která potvrzuje výjimku z pravidla, že trpělivost přináší růže. Skutečně kvalitní, povedený a velmi živý death/thrash by si zasloužil více pozornosti...
Špička CS grind/deathové scény pochází (a to si propříště laskavě pamatujte) z Přibyslavi. Právě se mi totiž dostalo do spárů CD kapely Maglais. Říkám si: “Ty vole...
Sacrist mají na naší scéně zajímavé postavení. Blackem načichlá muzika s automatem se moc často nevidí. Už minulé dílko Unholy Voices napvědělo, že původně dimmuborgirovský klávesový klon se chce ubírat vlastní cestou.
Ošklivá paní s pleťovou maskou zřejmě pere v pračce své kočky, namísto smažení je žehlí a pak předkládá manželovi jako dezert... alespoň to tak vypadá na obalu nové desky těchto gore blázínků.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
