SADISTIC BLOOD MASSACRE - 100% Schmutzcore
Dvě dívčiny pomazané fekáliemi, jež se miliskují na obalu tohoto CD, mne fakt nerajcují. Občas prostě narazíte na takovou píčovinu, že se nestačíte divit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dvě dívčiny pomazané fekáliemi, jež se miliskují na obalu tohoto CD, mne fakt nerajcují. Občas prostě narazíte na takovou píčovinu, že se nestačíte divit.
David Kiblerů je prostě nepoučitelný. Po úmrtí bubeníka a rozpačitém tápání mezí trapností a snahou o vtip na The Age Of Clitoral Decay jsou tady Lividity s oživenou sestavou – a zřejmě se svým doposud nejlepším počinem od doby dema Rejoice In Morbidity.
Znáte „rejži v krvi“? Znáte všechny ty starý thrashový party z 80. let, jejichž kouzlo se teď snaží na svých deskách oživovat lecjaká parta nostalgiků nejen ve Skandinávii?
Je až s podivem, že přes perfekcionismus, s jakým se na svých deskách předvádějí tradiční špičky deathgrindového žánru, se stále objevují dílka, jež vás velmi mile překvapí.
Tenhle disk si po odchodu kytaristy Kristkopfa nahráli hanoveráci sami, aby měli něco s sebou na stejnojmenné jarní turné s Yacöpsae. Vypálené cédéčko jasně ukazuje proměnu téhle kdysi funny gore smečky do více crustcorových vod...
Doposud méně známá, ale naprosto šílená smečka ze země katolíků, IRA a whiskey se u nás nedávno letmo představila svou účastí na tour s Desecration. Tihle kluci jsou ovšem z irského jihu a tam jim toho tolik nehrozí (snad kromě toho vizoura).
Zde jest první z „archivních“ SR rozhovorů na netu. Není zde proto, že by nebylo co zveřejňovat, nýbrž jednoduše proto, že se často setkávám s tvrzením...
Zde jest další nakousnutí z nadcházejícího SR8 – tentokrát CZ klasika. Není jistě třeba tyhle matadory české brutální scény zvlášť představovat… Po delší odmlce se Imperiálové s novou sestavou opět slušně rozjeli… Od melodických kláves v úplných počátcích se nyní dopracovali až k extrémní formě čehosi...
Profanity jsou poněkud nedoceňenou, ač velmi kvalitní kapelou. Po vyslechnutí jejich CD Slaughtering Throughts jsem se rozhodl, že v nejbližším SR se s těmito povedenými Germány objeví pokec (čili vězte...
Není moc daleko doba, kdy dánští Mighty Music vyslali na světlo světa placičku pod názvem Grime, druhé to CD jejich předních koňů Iniquity. Mne už hodně oslovila jejich předešlá deska 5 Across The Eyes...
Popravdě řečeno minulé dílko těchto HC/grinderů mne příliš na zadek neposadilo. O to víc jsem byl překvapen, když jsem je po nějaké době shlédl naživo.
Tádá tádádádá ratatatatatata... A znova.... Skutečně nechápu, z čeho byla většina recenzentů tohoto CD tak na větvi. Mít obal od Ziga a nechat si napsat pár textů od osůbek z profláklých kapel jako Lividity a Prophecy je sice šikovným komerčním tahem...
Jednočlenný projekt Kanaďana Jocelyna Galipeaua už dlouho vzývá raně osmdesátkový heavy metal a v současné vlně zájmu o kovové retro může být jeho nové album zajímavým tipem, pokud ovšem snesete, že umělcův pěvecký výkon dokáže občas mírně zatahat za uši.
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
Jak může znít doom metal s blízkovýchodními vlivy, když se urve ze řetězů a nabere na rychlosti a progresi, to ukazuje v Londýně sídlící parta kolem výrazné zpěvačky Niny Saeidi. Tahle hudba nakopává zadele.