PROTEST - About Human Idols
Už je to celých 7 let, co Metal Age vydali první CD téhle zkušené slovenské kapely. Pár let potom se kapela rozpadla, ale před časem se pánové dali do kupy a došlo jim...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ze zcela zištných důvodů – totiž aby se furt neříkalo, že SR je jen death/grind - jsem se uvolil spáchat rozhovor s člověkem, který je zcela nezajímavý...
Předpokládám, že aspoň pár z vás bude znát tuhle pětku holandských metalových veteránů, kteří stále drží svou muziku v starých dobrých metalových kolejích s nádechem thrashe a trochu švédským zvukem.
Tak vám nevím... Jak je vidět z titulu alba, tak Luisma a spol. neztrácejí svůj osobitý patologický humor. Bohužel jaksi postupně ztrácejí svou osobitost a originalitu...
Tak tímhle CD to Bruno a jeho banda definitivně natřeli všem dosavadním pochybovačům, kteří v Hypnos viděli jen jakýsi nabubřelý a reklamou tlačený projekt.
Domácí deathmetalová špička, to GT nikdo neodpáře. Myslím, že slovo domácí už je v této souvislosti taky neaktuální... Již minulá deska byla dobrá, ale selfRealization je mnohem dál jak hudebně...
Na posledních dvou CD Fleshless začali ujíždět do slepé uličky, z níž se více či méně vymotali až tímhle albem. To by snad stačilo... Aha, nestačilo. Takže: Veselá titulní slovní hříčka s veselým (a už trochu trapným) obrázkem od Mr.
Svět zešílel..! Pochybovat o tom, že Alienation Mental jsou po vydání jejich prvního samostatného CD nejdivočejší a nejšílenější D/G formací široko daleko nemá smysl.
Banda opileckých buzerantů, kteří se tváří jako mistři světa, jsou líní jak vši a čekají, že se z nich všichni podělají... Eh, dosti předsudků, jež může člověk snadno nabýt i po krátkém čase stráveném s touto dánskou kapelou.
Bez větších oklik lze říci, že košičtí Nomenmortis jsou známí jako sdružení pod taktovkou vlasatého zarostlého deathmetalového démona jménem Martin Lukáč.
Strašné názvy co? Přesto tohle splitko skrývá zajímavé překvapení. Tady především se na něm objevuje nová tvorba pražských IB s krystalickým zvukem, který konečně ukázal...
Když jsem potkal oficiálního zástupce The End recs. u nás, totiž Chrobise, asi 14 dní po tom, co jsem obdržel tohle CD, řek jsem mu: „Hele, ty Ukrajinci...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.