EXALTATION - When The Purity Bleeds
Máte málo death/grindu? Chtěli byste nějaký, na který se dá kouknout a dá se poslouchat a není moc daleko? Tak vězte, že slovenští Exaltation jsou záležitostí právě pro vás.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Máte málo death/grindu? Chtěli byste nějaký, na který se dá kouknout a dá se poslouchat a není moc daleko? Tak vězte, že slovenští Exaltation jsou záležitostí právě pro vás.
Huh.... Disgorge!!! Jo, ale tentokrát holandští. Ovšem taky brutální, nebojte se... Nejsou sice starší než oni opěvovaní Amerikáni, ale to snad neva. Jedná se o projekt kytaristy Mangled Erwina...
Vzpomínáte si na americkou brutální partičku Shredded Corpse? Jejich EP Exhumed And Molested mi dělalo svého času docela radost, žel desku Human Obliteration ještě nevlastním.
Starší deska kapely, jejíž jméno téměř nikdo z našich zinařů neumí vyslovit správně, aspoň co jsem měl tu čest slyšet... Iniquity před dvěma lety obšťastnili svět svým druhým placatým produktem a dokonce se jim jej podařilo licenčně protlačit i do Jižní Ameriky.
Bojíte se čertů? Pak vám nedoporučuju poslouchat tuhle německou kapelu. Strašidelná scenérie plná draků na obalu, booklet plný rohatých pánů a fotky pětice Němců ověšených pyramidami a nábojovými pásy vám napoví...
Jihlavští Parricide byli vždycky nedoceněnou kapelou. Jejich nedoceněné druhé demo The Trenody For The Tortured jaksi zmizelo bez většího ohlasu a stejně tomu asi zřejmě bude i s tímto materiálem...
Znáte je... Jedna z nejstarších a nejzkušenějších německých deathmetalových kapel vydala svou v pořadí už pátou regulérní desku. Taky existují už do roku 1989 a když vydali v ´92 svoje první demo...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.