ARCHSPIRE - All Shall Align
Na trhu se před časem objevil poměrně nenápadný výlisek s titulkem jako vystřiženým z managerské příručky pro první třídu. „All Shall Align“... nepochybuji...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hned na úvod jsem nucen pokorně se omluvit příznivcům IMPERIAL FOETICIDE a AMAGORTIS, neb díky blíže nespecifikovatelným problémům dorážím do Modré Vopice až po konci jejich koncertního působení.
Těžko začít dnešní článek jinak, než připomenutím oné události z 29. října 2007. Tragická dopravní nehoda u běloruského města Gomel změnila život hned několika členům toho času na samotném čele tech/death metalového pelotonu působící polské sestavy DECAPITATED.
Ano, je to tak, stejně jako CELTIC FROST mají své „Cold Lake“, CARCASS své „Swansong“ a CRYPTOPSY „The Unspoken King“, mají i MORBID ANGEL album, které můžeme zcela po právu otitulovat přívlastkem „kontroverzní“.
Před několika málo lety jsme si pod pojmem „Obscura“ dokázali představit maximálně tak nejlepší desku GORGUTS. V mezičase si však stejný název přisvojila i sebranka okolo Steffena Kummerera a hned svým druhým albem „Cosmogenesis“ dokázala vnést do světa progresivního tech/death metalu pořádný rozruch.
15.4.2011, tedy přesně po dvou letech, se veřejnosti znovu otevřely brány jednoho z nejznámějších pražských klubů – Rock Café. Po nepříjemných tahanicích s úřady Prahy 1 jsou podzemní prostory u Národní ulice opět plně k dispozici pro koncertní účely.
Zdá se, že i letošní rok bude ve slunné Kalifornii v kontextu moderního technického death metalu rokem mimořádně bohatým. Ještě předtím, než vyrukují kapacity typu ODIOUS MORTEM či SEVERED SAVIOR s novými a dlouho očekávanými kolekcemi...
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.