PSYCROPTIC - Ob(Servant)
Kapela exotická původem i svou nekonvenční produkcí. Tasmánská ikona PSYCROPTIC se po dvou letech vrací znovu vydatně rozvířit pestrobarevné tech-death metalové vody.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Řecká sestava INVERACITY vstoupila za poslední dobu do širšího povědomí tuzemských příznivců USBDM hned dvakrát. Prvním varováním byl jejich přestup do prestižní stáje Unique Leader Records...
Do smíchovského sklepení, jinými slovy music klubu Futurum, jsem toho večera odcházel splnit hned dva základní cíle. První byl poměrně snadný, a sice poněkolikáté si zopakovat první odstavec předmluvy old school death metalového slabikáře za asistence GRAVE...
Vskutku bizarní sestava nám to ten večer dorazila do podzemních prostor pražské Lucerny. V rámci festivalové předehry Brutal Assaultu se presentovala metalcoreová dvojice KILLSWITCH ENGAGE & AS I LAY DYING a vedle nich velcí mistři technických řemesel – CYNIC.
Pod mírně znepokojivou visačkou „Just In Case We´ll Never Meet Again“ vychází dlouho očekávaná novinka římských náladotvůrců KLIMT 1918. Jedno z trumfových es katalogu Prophecy Productions čekal těžký úkol...
Při příležitosti vydání „I, Monarch“, třetí to řadové desky HATE ETERNAL, mi ze srdce spadl velký kámen. Američané se totiž konečně představili jako hotová kapela a ne pouze jako spolek individualit.
Přiznám se, že jsem byl celkem překvapen, když renomovaní Unique Leader Records rozšířili svoji skvostnou stáj zrovna o HOUR OF PENANCE. Přeci jen, v takto vybrané společnosti bych očekával zcela jiná jména...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!