ULCERATE, SELBST - Praha, Klánovice, Black Pes - 10. listopadu 2024
Bezprostředně po návratu z koncertu roku jsem si udělal exkurzi do naší databáze, abych seznal, kdy jsem vlastně naposledy navštívil Black Pes.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bezprostředně po návratu z koncertu roku jsem si udělal exkurzi do naší databáze, abych seznal, kdy jsem vlastně naposledy navštívil Black Pes.
Podzemní label Sepulchral Voice Records letos zažívá bohatý podzim. Nejdříve na světlo Boží vyvrhl třetí desku CONCRETE WINDS a teď své neblahé působení ještě zvýrazňuje emisí dlouho očekávané novinky z dílny BLACK CURSE.
BONJOUR TRISTESSE jsou takovou mojí srdeční záležitostí. Kapelu sleduji už od samotného počátku, přičemž její debutovou desku "Par Un Sourire" jsem před čtrnácti lety točil poměrně dost pravidelně.
Letos mi štěstí na obskurní deathmetalové akce pořádané Kreas Promotion příliš nepřálo.
Nedávno jsem prostřednictvím našeho Shoutboxu charakterizoval novinku THORIUM jako překvapivou. Přeci jen, dánská sestava se během své pětadvacet let trvající existence prezentovala poměrně konzervativní produkcí.
Obalu "páté" řadovky ELLENDE dominuje fešně oděná selka-kmotřička zalévající krví (?) jakýsi bizarní květináč...
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.