GRAVE - Fiendish Regression
Nevím jak vás, ale mě zmrtvýchvstání death metalové legendy GRAVE nějak výrazně neoslovilo. Netvrdím, že comebackové album „Back From The Grave" (2002) je vyloženě špatným dílem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Trojice Nornů schovaná hluboko pod kořeny mocného jasanu Yggdrasilu, středobodu to vikingského mytologického světa, snad ani nemohla uplést kapele THY PRIMORDIAL ze svých vláken méně příznivý osud.
Táborská kapela F.O.B. patří na tuzemské scéně již mezi slušně zavedená tělesa. Po sedmi letech existence, dvojici dem a jednoho MC nadešel čas pro plnohodnotnou prvotinu...
Když se řekne Chile, na mysli mi ihned vytanou rozlehlé pampy, zasněžené kaldery spících andských sopek, všudypřítomné lamy, Ivan Zamorano... a ode dneška také prvotřídní thrashing z dílny CRIMINAL.
Do psaní recenze na demo „Heartless Merciless Blasphemous... Martyr Slain“ od slovenských na nejvyšší míru konzervativních blackers THE CRYPTOSY se mi ale vůbec nechtělo.
Pro drtivou většinu českých příznivců jsou BLOODY SIGN ze země žabožroutů zatím jen nepříliš známým pojmem. Návštěvníci nejrůznějších podzemních akcí už ale Francouze mohli zaregistrovat na zdejších pódiích po boku kapel AVENGER a MORTIFILIA...
Nezničitelní CENTINEX patří už bezmála patnáct dlouhých let k největším stálicím švédského extrémního metalu. Ač na počátku byli jedni z tvůrců a šiřitelů skandinávské death metalové subkultury...
Mezi záplavou rutiny a ničím nad průměr nevybočujících manifestů všednosti se jen málokdy najde prostor pro něco výjimečného, pro skutečnou událost mající sílu zcela zpřeházet žebříčky zažitých hudebních hodnot.
Výtečně! VOMITORY jsou již pěknou řádku let jedním ze základních nosných pilířů death metalové klenby v zemi Tří korunek. Jejich první album s rozkošným názvem „Raped In Their Own Blood“ vyšlo zrovna v době...
Je tomu již poměrně dlouho, co jsme se spolu naposledy procházeli mezi těmito věky sešlými, hrubě tesanými náhrobky a připomínali si zapomenuté epizody z gothenburské historie.
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.