DARK TRANQUILLITY - The Mind´s I
DARK TRANQUILLITY nikdy nedokázali dlouho pasivně přešlapovat na jednom místě, ale vždy se snažili vší silou unikat stereotypu a objevovat nové cestičky pro směrování své tvorby.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bývalý kytarista legendárních MORBID ANGEL Eric Rutan se nám podruhé představuje v rámci své domovské kapely HATE ETERNAL. Pro pořádek dodejme, že tato hyperaktivní postavička smrtící scény ještě působí v poněkud diskutabilním projektu ALAS.
Kanadský soubor workoholiků KATAKLYSM chrlí v současnosti nová alba jako na běžícím pásu. Ještě jsme se ani nestačili vzpamatovat z ničivých účinků skvělé fošny „Epic - The Poetry Of War“ a už nám frankofonní řezníci servírují na stůl další specialitku.
V dnešním díle našeho seriálu zaměříme svojí pozornost na menšího bratříčka „Skydancer" - MCD „Of Chaos And Eternal Night". Před nahráváním došlo v řadách Dark Tranquillity k personální rošádě.
Osvoboďme se na chvíli od nepříjemně tížících okovů reality dnešního světa, přenesme se na úsvit devadesátých let minulého století do nehostinné země švédské a ponořme se do spletitých chodeb zdejšího žhnoucího pandemonia.
Thrashová scéna země tří korunek opět vyvrhla další ze své nevyčerpatelné zásoby skvostných kapel. Tentokrát jsou to progresivní novátoři Darkane, kteří se se svým aktuálním albem zařadili hned po bok Soilwork do první linie švédského neo-thrashmetalu.
Vy všichni, kdo si stěžujete na tvůrčí vyčerpanost dnešní „gothenburské“ melodicko-deathové scény a alba od In Flames, Arch Enemy nebo Dark Tranquillity patří ke klenotům vašich sbírek...
Švédská úderka Grief Of Emerald pro mě vždy symbolizovala jen průměr tamější black/deathmetalové ligy. Hned na úvod jsem bohužel nucen konstatovat, že mě poslech jejich novinky s varovně znějícím titulem "Christian Termination" o opaku ani zdaleka nepřesvědčil.
Z hlediska hudebně-hydrologického můžeme finskou kovovou scénu rozdělit na dva tábory. Zatímco nekonečným jezerním plošinám již natrvalo vládnou sekáči Children Of Bodom...
Finská smečka Catamenia bezesporu patří k tomu nejlepšímu co může dnešní severská blackmetalová scéna nabídnout. Její příznivci si zvykli každý rok se pravidelně stavovat do svého krámku pro kotouček s vlky na obalu...
Neuvěřitelných 26 let od minulé desky a přesto jako by THE JESUS LIZARD vůbec nezestárli. Suverénní návrat ve znamení typických hutných noiserockových struktur a stále je to správně surový underground, byť si skupina samozřejmě nese svůj status kultu.
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
Prvotina řecké gothic metalové kapely. Moderně znějící nahrávka, která nezapře svou inspiraci v hudbě z přelomu tisíciletí. Stylově jsou blízcí o generaci starším PENUMBRA a podobně jako zmínění Francouzi se nenechávají svazovat žánrovými mantinely.
Je divné použit u tak dřevního stylu jako doom metal přídavné jméno futuristický, ale přesně tohle STRATALITH je. Originální projekt z New Yorku balancuje někde mezi progresivní náladovkou, doomem, industriálem a možná i djentem.
Mathrock z New Yorku, který nepidliká. Spíše přepíná mezi až doomovými hutnými riffy a prog metalovými kvapíky. Zajímavý stylový hybrid, s ostrým zvukem od Kurta Balloua.
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.