Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Thrashová scéna země tří korunek opět vyvrhla další ze své nevyčerpatelné zásoby skvostných kapel. Tentokrát jsou to progresivní novátoři Darkane, kteří se se svým aktuálním albem zařadili hned po bok Soilwork do první linie švédského neo-thrashmetalu.
Švédská retro thrashmetalová revoluce ani zdaleka nekončí! O slovo se totiž hlásí jedni z hlavních iniciátorů úspěšného vzkříšení tohoto stylu - Darkane.
Bez diskusí největší objev US brutal death metalu posledních let, egyptologové Nile, přicházejí se svým třetím řadovým albem „In Their Darkened Shrines".
Vy všichni, kdo si stěžujete na tvůrčí vyčerpanost dnešní „gothenburské“ melodicko-deathové scény a alba od In Flames, Arch Enemy nebo Dark Tranquillity patří ke klenotům vašich sbírek...
Švédská úderka Grief Of Emerald pro mě vždy symbolizovala jen průměr tamější black/deathmetalové ligy. Hned na úvod jsem bohužel nucen konstatovat, že mě poslech jejich novinky s varovně znějícím titulem "Christian Termination" o opaku ani zdaleka nepřesvědčil.
Švédské monstrum Necrophobic patří už více než deset let (založeni 1989 ve Stokholmu) ke stálicím místního extrémního záhrobí. Byli to právě Necrophobic...
Z hlediska hudebně-hydrologického můžeme finskou kovovou scénu rozdělit na dva tábory. Zatímco nekonečným jezerním plošinám již natrvalo vládnou sekáči Children Of Bodom...
Z pekelných slují švédského podzemí se opět po čase vynořila velice nadějná kreatura Diabolical aby vyvrhla další obludné CD mezi vyděšené smrtelníky.
Finská smečka Catamenia bezesporu patří k tomu nejlepšímu co může dnešní severská blackmetalová scéna nabídnout. Její příznivci si zvykli každý rok se pravidelně stavovat do svého krámku pro kotouček s vlky na obalu...
No vida, říkám si při pohledu na cover a texty recenzovaného alba - úsměvné příběhy z pera Ivana Mládka snad našly odezvu až v daleké Skandinávii. Z temných bažin však na nás tentokráte nezaútočí Jožin...
„Tak nám nadešel čas na pořádnou exhumaci“, řekli si v kanceláři Nuclear Blast - a jak řekli, tak se stalo. Slavnostní událost se udála počátkem dubna tohoto roku a jejími oběťmi se staly dva zásadní pilíře švédského kovového chrámu.
Metalová úderka Arch Enemy vždy patřila k těm nejlepším exportním artiklům, které může švédské království nabídnout. Tento rok se navíc přihlásila s dlouho očekávaným albem “Wages Of Sin”...
Dlouho očekávané album švédské megastar je konečně venku! Tradičně spolehlivý label Century Media si tentokráte dal pořádně na čas. Trestuhodné neshody mezi skupinou a vydávající firmou zavinily...
Všeobecně známým trendem metalových kapel je fakt, že s přibývajícími deskami kapela postupně ubírá na nasazení a její celkový projev se stává stále méně a méně extrémním.
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
