ANCIENT RITES - Laguz
Popravdě řečeno, další desku s logem ANCIENT RITES jsem již neočekával. O družině okolo neúnavného Gunthera Theyse totiž nebylo vidu ani slechu celých devět let.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
PSYCROPTIC pošesté a opět jinak. V rámci posudku minulé desky „The Inherited Repression“ jsme konstatovali něco o méně variabilní rytmice, uzavřenosti do sebe a v neposlední řadě jsme se dotkli i ztráty hitových ambicí...
Poměrně překvapivý comeback. Martin Schulman, starý dobrý maskot archivního chrastění od Malmö až po Kirunu, se věnuje svému oboru nepřetržitě od roku 1990 a patří mezi ty vůbec nejvěrnější reprezentanty co se severského old school death metalu týče.
Už debutová nahrávka BEYOND CREATION způsobila v prog/tech/death metalových vodách poměrně značný rozruch. Do té doby prakticky neznámá kapela se prostřednictvím „The Aura“ dokázala z ničeho vyšvihnout rovnou mezi tu nejužší žánrovou smetánku a znenadání tak stanout po boku prvoligových sestav formátu OBSCURA...
CRYPTOPSY v Modré Vopici? V tomto kontextu si nešlo nevzpomenout na jejich zatím poslední pražskou, už více než osm let starou zastávku (konkrétně se tak stalo 19.
DEAD CONGREGATION neměli před vydáním svého druhého full length alba „Promulgation Of The Fall“ vůbec snadnou pozici. Od kapely, jež před šesti lety vydala ceněnou sbírku „Graves Of The Archangels“...
Zkušený úředník na zapadlé deathmetalové matrice kdesi na předměstí Hobartu se musel jen trpce pousmát, když mu před deseti léty jistá parta mléčných holobrádků slavnostně předložila rodný list nově vzniklé kapely.
Švédsko, léta Páně 1990. Zlomový to rok pro zdejší na výsost specifickou deathmetalovou subkulturu. Po bohaté sklizni v podobě desítek nejrůznějších demo záznamů z konce let osmdesátých konečně přicházejí na svět první zásadní full-length kolekce: ENTOMBED vydávají stylotvorný milník „Left Hand Path“...
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.
Aj keď by sa mohlo zdať, že koncept báťuškovského pravoslávneho black metalu je v roku 2025 zúfalo vyčerpaný, PATRIARKH tu prinášajú viaceré svieže momenty pokukujúce po širšom publiku. Určite si to zaslúži viacero vypočutí.
Depresivní hudba na pomezí black a doom metalu je živnou půdou pro různé one man projekty. „Of Darkness and Solitude“ je již šestým albem jednoho rozháraného Američana. Má to svou kvalitu, agresi i pěkně ponurou atmosféru.
Otázkou pro Portugalce GAEREA je, zda jejich black metal má být vizí osobitě vzletné formy, nebo je to jen teatrální snaha o dramatičnost. Té je totiž na aktuální desce opravdu hodně. A čeho je moc, toho je příliš. Minulá deska se mi zamlouvala více.
Další technický death metal. Povedený debut skupiny, za kterou stojí hudebníci se zkušenostmi, třeba bývalý bubeník FALLUJAH. I díky klavírním partům hodně rozmanité a proměnlivé dílo startuje zajímavou tematickou trilogii. Budu sledovat.