KREYSON - Děti žalu, odkojený nenávistí
KREYSON, umělecké dítě zpěváka Ladislava Křížka, v těchto dnech a měsících slaví výročí pětatřiceti let od vzniku a stále dál si žije dalším ze svých mnohých životů.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
KREYSON, umělecké dítě zpěváka Ladislava Křížka, v těchto dnech a měsících slaví výročí pětatřiceti let od vzniku a stále dál si žije dalším ze svých mnohých životů.
Když se sálem pražského kulturního domu Barikádníků, v metalových kruzích důvěrně nenazývaného jinak než „Barča“...
V předposlední letošní pátek třináctého, rámovaný počátkem smutných povodňových událostí na druhém koci republiky...
Fort Apache byla kdysi pevnost uprostřed území indiánského kmene Apačů a vzhledem ke své funkci, totiž základny americké armády pro boj s nepřátelskými indiány...
Když jsem na letošním ročníku Basinfire Festu shlédl vystoupení skupiny HEJTMAN, byl jsem skutečně unešen koncertem...
Tak odkud to vzít tentokráte? Výroční, dvacátý ročník největšího „středněproudého“ metalového festivalu u nás si jistě zaslouží o trochu více pozornosti...
Rozhovor s někým ze ZNOUZECTNOSTI je vždycky příležitost, jak si moc hezky popovídat, i když třeba nakonec jen po mailových linkách.
Představa, že megahvězda typu švédských GHOST zboří všechny zažitosti spojené s Basinfirefestem, z kterého se tím pádem stane mladší dvojče hlavního koně pořadatelské stáje Obscure Promotion Brutal Assaultu...
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.