ČAD - Smradľaví bitkári spoza kopca (rozhovor s Pištou Vandalem)
Pustit se do rozhovoru s Pištou Vandalem, jednou z ústředních postav slovenského crustového pokladu ČAD, je vskutku úkol hodný pravého mistra trpělivosti.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pustit se do rozhovoru s Pištou Vandalem, jednou z ústředních postav slovenského crustového pokladu ČAD, je vskutku úkol hodný pravého mistra trpělivosti.
Oslavit 30. výročí sametové revoluce a konce totality v Čechách a na Slovensku návštěvou koncertu přední švédské deathmetalové kapely...
Večer ve společnosti SACRED REICH se už dopředu jevil jako velmi citlivě a dobře zvolená záležitost. Phil Rind a spol. mají pověst unikátního souboru...
Ačkoliv poslední řadové album „Fuck The System“ vydali v roce 2003, brázdí koncertní pódia dodnes.
SACRED REICH byli bezpochyby velmi důležitou kapelou amerického thrashmetalového hnutí, to je tak jisté, jakože jsou dnes mnohými zařazováni do takzvané „druhé vlny“ vzepjetí tohoto stylu na konci osmdesátých let minulého století (třeba vedle DEATH ANGEL nebo DARK ANGEL).
Procházku dějinami VITACITu, vzácného zboží české metalové historie, které, dalo by se říci, si kolikrát přehazovalo samo sebe jako horký brambor...
Osudy kapel, které v Československu formovaly heavy metal, jsou stejně rozličné, jako se stal v průběhu času a dějin rozličným i tento hudební styl.
Festivaly dnes frčí jako nikdy předtím a nabídka hudebních radovánek pod širým nebem je proto vskutku široká.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.