METALLICA, GHOST, BOKASSA - Praha, Letňany – 18. srpna 2019
Zhruba 70.000 lidí prý dorazilo na koncert METALLICY, který se uskutečnil na letňanské pláni v půlce srpna. 70.000!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zhruba 70.000 lidí prý dorazilo na koncert METALLICY, který se uskutečnil na letňanské pláni v půlce srpna. 70.000!
„Horrifying fecal demonsRising up out of the caverns belowDark robotic astral zombiesEating the peasants who live in Glasgow“ Angus McFife se vrátil na křídlech GLORYHAMMER a čelí takovým hrůzám...
To byla, pánové, jízda! Musel jsem si vzít na pomoc titulek jednoho z dávných alb domácí rockové provenience...
Tohle dostaveníčko bylo jistě speciálním pro všechny ty, kteří mají z celé diskografie žijící deathmetalové legendy MORBID ANGEL nejraději její první čtyři alba...
Nekorunovaní králové heavy metalu, pompy a laškování se zesměšněním sebe sama vyrazili na své poslední...
Když Láďa Křížek opouštěl v roce 2015 již mnohokráte obrozený VITACIT, byla to chvíle vpravdě historického déja-vu: po sedmadvaceti létech zpěvák znovu nasměroval své kroky ze stejného bodu A do stejného bodu B...
Dělat rozhovor s někým z kapely, která už to má více než dvacet let za sebou, je přinejmenším divné. Jistě.
V té přehršli kapel, která tvořila na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století tuzemské metalové podhoubí...
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.