Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Začalo to vlastně už doprovodnými koncerty k albu „Necrotica“ projektu MORTAL CABINET. Tehdy v sobě zřejmě František Štorm, jinak zasloužilý předák MASTER´S HAMMER neboli české blackmetalové legendy...
Melodický heavy/speed/power metal už je na světě dobrých třicet let a o to to samozřejmě mají těžší všichni ti jeho dnešní představitelé, kteří, stejně jako početné zástupy jim podobných před nimi...
V den 99. výročí vzniku samostatného československého státu (kdy na Hradě byla zase jednou velká švanda) oslavil plzeňský FERAT výročí vzniku pro změnu třicáté.
Vskutku magickou noc nám všem nabídla brněnská INSANIA předminulý pátek. Zhruba v době, kdy na čerstvě otevřené volební místnosti v první den voleb do Poslanecké sněmovny padla tma...
Československá thrashová scéna na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století byla tvořena vskutku pozoruhodnou mozaikou kapel, úspěšně se hlásících k tomuto hudebnímu stylu.
Páté studiové album po osmileté nahrávací pauze a k tomu jméno interpreta samotného, to už je dost pádný důvod pro aktuální rozhovor s někým z MOTORBANDu.
O tom, že plány a naděje nejsou žádné dogma, by Libor Matejčik mohl dozajista vyprávět dlouhé hodiny. Když už bůhvípolikáté překopal v roce 2013 po poměrně výrazném albu „Heart Of The Machine“ (2009) sestavu MOTORBANDu...
Brněnští EAGLEHEART jsou poměrně zavedeným pojmem na domácí metalové scéně (však také zkraje příštího roku oslaví patnáct let existence) a samozřejmě...
ACCEPT vydávají po třech létech nové album. S půlkulatým výročím k tomu, „The Rise Of Chaos“ je totiž patnáctým v pořadí diskografie původně solingenského monstra.
Pamětliv dnes již legendárního reportu o jistých nebezpečenstvích spojených s populárním festivalem „Masters Of Rock“, poctivě jsem se mu celá léta vyhýbal...
Nové album INSANIE je vždy událostí a to platí tím spíš u novinky „Na počátku byl spam“, která vychází po nejdelší nahrávací pauze v historii skupiny.
Jednou nohou v hrobě. Mohlo by se zdát, že čerství letošní padesátníci Andreas „Gerre“ Geremia a Frank Thorwarth spolu se svými o fous mladšími kumpány Andreasem Gutjahrem a Olaf Zisselem hodlají při příležitosti pětatřiceti let trvání jejich společného dítka TANKARD (mimochodem...
Na výročním jarním turné ARAKAINu v rámci „XXXV Double Tour“ rozehřávali přítomné při prvním, akustickém večeru, a byli vskutku příjemným překvapením pro všechny ty...
„Na hraně osudu“ není, pravda, úplně nejčerstvější nahrávkou, ale za to nahrávkou poměrně povedenou, pročež předpokládám, že není od věci si jí připomenout.
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
